eraserhead666

Sice to má dějovou linii, ale přišlo mi to spíše jako epizodní film. A některé epizody jsou fakt zábavné, jiné takové trochu divné. Svým způsobem je to vyzněním hodně moderní film. Jen ta Moretz nějak věkem ztratila sympatičnost a herecký šmrnc. Helen Hunt jsem ani nepoznal. 3.5*

Hodně slabý odvar prvního filmu s neskutečně trapným závěrem ve městě a přístavu. Sakra, na ostrově Rex každým krokem otřásal zemí na desítky metrů daleko a na konci se vplíží za hlavním padouchem na loď za jeho zády na pár metrů, aniž by si toho padouch všiml? To jsem nežral ani před těmi dvaceti lety. Hammond je tu ještě větší naivní blbec, než v jedničce. Tohle si původní JP nezasloužil.

Až je mi mého hodnocení trochu líto. Zajímavě se rozjíždějící slovenský horrorový kraťas, s dobře a sympaticky obsazenou ústřední dvojicí, který ale totálně zabijí rádoby komické vsuvky včetně posledního záběru.

Kdo by si nechtěl s Marií Bello užít společnou pubertu... Na Cronenbergových filmech mám hodně rád, že si je fakt vychutnává, jako by hleděl opravdu jen na film samotný a na to, co dává jemu samotnému a ne na jeho diváky. Možná proto se mu daří, že si je pak vychutnají právě i ti diváci. Dějiny násilí jsou plné několika opravdu skvělých scén. Hotelovou polízanicí počínaje, rvačkou na školní chodbě zdaleka nekonče. Dějiny násilí hází žánr "rodinný film" (a nic jiného, než rodinný film to není) do poněkud jiných vod.

Ten film má krásnou myšlenku. Když se vám zdá, že váš život je aktuálně totálně na hovno, hned za plotem to můžete cítit jinak. Postava Sama Rockwella je tak boží a skvělá, až celý film činí neskutečným, ale člověk si řekne, jo, je to jen film, a užije si ho. Hodně zajímavé obsazení. Skvělá Toni Collette, překvapivě vážný Steve Carell, vždy zábavná a výborná Maya Rudolph, hříšně elektrizující Amanda Peet a AnnaSophia Robb... no, z té se klube zajímavá herečka. Fajn film, který strhne a nechá se prožít.

"Jsi tím, koho miluješ. Ne tím, kdo miluje tebe." Byl to fajn film. Až do posledních dvaceti minut, ty mě docela zklamaly a filmy m trochu pokazily. Což mi přijde jako docela škoda. Jak může někdo o Nicolasi Cageovi říct, že neumí hrát? Sakra prdel. A Tilda Swinton je tady neskutečně nádherná.

Ono to vypadá jako takové upírské drama, ale již po deseti minutách padně první hlava. Doslova. Možná to bude znít až kacířsky, ale přišlo mi to jako takové moderní a ženské Interview s upírem. Líbila se mi vlastní geneze a universum upírství včetně toho, že narušovalo zažité normy a postupy (upíři zde chodí normálně na slunci), ale zachovávalo ono klasické a děsivé prokletí upírské nesmrtelnosti. Herecky velmi zajímavé, obě hlavní představitelky velmi přirozené a uvěřitelné, mužské postavy sice v pozadí, ale trefné a hlavně pestré a vzájemně odlišné. Hezký film. Horrorový moc ne, ale hezký upírský příběh.

Chováním mnoha postav spíše smutné než komediální. Protože sice zajímavě obsazené, ale najít sympatickou postavu není zrovna jednoduché. A ano, i já jsem ACOD. 2.5*

Alpská kombinace Snowboarďáků a Chiking Hazard. Dle obsazení vpravdě evropská záležitost (v hlavní roli Rakušan, Rakušanka, Slovenka a Dán). Určitě na to měli tvůrci méně peněz, než třeba tvůrci Zombielandu, ale tihle alpští zombíci mě bavili mnohem více a přišli mi zábavnější a nápaditější (dekapitace zombíků snowboardy je velmi chytlavá). Masky zombíků jsou dost povedené, z našeho hlediska je fajn to mezinárodní zaměření, byť nikdo rodilý angličanomluvec, všichni tam mluví anglicky, takže jde o velmi jednoduchou a prostou angličtinu, které v pohodě porozumí i takové hovado jako já. Zkráceně, vzhledem k názvu a zemi původu nečekaně a překvapivě poměrně dost zábavná zombie komedie na sněhu, kde Slovenka Marcinková strká (snad až na skvělou Margarete Tiesel) všechny do kapsy. Poučení? Šnaps vyřeší vše. 3.5*

Mám hrozně rád filmy, o nichž moc nevím, prakticky nic od nich nečekám (tedy žádný zázrak) a oni mě přesto dostanou. Čekal jsem jen další průměrnou citově dramatickou komedii, ale dostal jsem dost zábavnou komedii. Dokonce i tradiční katarzi, která je ve své podstatě kýčovitá a neuvěřitelná, dokázal ten film podat pochopitelnou a přijatelnou formou, respektive tou nejuvěřitelnější (taková ta klasika, kdy lidi odmítají něco/někoho, jen proto, že to/ho neznají, ale při setkání s ním zjistí, že mají více společného než toho, co je, zdánlivě, rozděluje). A nebo prostě jen stárnu, měknu a začínají se mi líbit blbosti. kdo ví...