Montiseus

Tohle je konečně to zemitější a osobnější zpracování, které Godzilla potřebovala a na které jsem tak dlouho čekal. Sice jsme měli několik pokusů od Gartha Edwardse nebo Rolanda Emmericha, ale žádný z nich nedokázal proniknout k jádru toho, co Godzilla skutečně znamená. Je to komentář k historii Japonska, metafora jaderné zkázy, kterou Japonci na vlastní kůži prožili. A Jamazaki tohle pochopil a místo zaměření na velké akční CGI bitvy se rozhodl pro intimnější a lidský pohled, prostřednictvím mladého Japonce, který se ocitá tváří v tvář této monumentální hrozbě. Právě lidský rozměr dává Godzille -1.0 velmi silný emoční náboj, v jehož dodání předchozí zpracování selhávají. Zároveň film vypadá po audiovizuální stránce tak neskutečně vymazleně, že se ani nechce věřit tomu, že rozpočet byl pouhých $15M USD a Japonci tak slušně nakopávají zadek americkým produkcím, u kterých doufám, že se po úspěchů této Godzilly trochu vzpamatují.

Asi nejblíž, co se kdy Henry Cavill dostal a dostane k Jamesi Bondovi. Bohužel, kromě něj a slušných akčních scén film prakticky není ničím zajímavý. Má sice dobrý námět založený na skutečné události, ale jeho scénaristické provedení vázne někde na půl cesty. Akce je pomálu, což je sice pochopitelné, ale dialogy, které by tak měly být hlavním lákadlem, jsou nezajímavé a zbytečně zdlouhavé. Skvělý casting je bohužel velmi nevyužitý a i tempo se místy vleče. Celkově filmu chybí údernost a energie, tolik specifická pro Ritchieho filmy.

Občanská válka očima čtveřice fotografů, kteří se vydávají napříč rozvrácenými Spojenými státy, aby zachytili poslední okamžiky prezidentova života. Žánrová road movie, která velmi syrově ukazuje, co se může stát, když napětí mezi společností přeroste v agresi a brutalitu. Více než o politickém komentáři je film o novinařině, konkrétně o tom, co je nutné kvůli ní obětovat a jaké morální dilemata přináší. Skrze tento pohled a otázky které vzbuzoval, jsem si film velmi užil, stejně jako hlavní čtveřici fotografů, která je skvěle obsazená, zapamatovatelná a zahraná (naprosto zbožňuju Cailee Spaeny). A pochválil bych i mixáž zvuku, protože ozvučené to bylo parádně.

Nečekal jsem, že to řeknu, ale Království je plnohodnotným nástupcem předchozí trilogie. Svět už mnohem více připomíná původní předlohu, ve které opice vládly světu, přesto se tvůrci rozhodli vydat trochu jiným, optimističtějším směrem. Vizuálně je film nádherný, a teď nemluvím jen o dokonalém motion capture, ale také o prostředí, konkrétně o zobrazení symbiózy zničených lidských staveb a vynálezů a přírody, která je postupně pohlcuje a přetváří (fanoušci The Last of Us budou v tomto směru nadšeni). Přestože děj staví na klasických filmových tropech a ničím nepřekvapí, je dostatečně atraktivní na to, aby vás po celou dobu bavil, a postavy jsou dostatečně zajímavé na to, aby vám na nich záleželo. Nebýt druhé Duny, byl by to pro mě blockbuster roku.

Tohle se strašně těžko hodnotí. Je to film, který ví, čím chce být, a stejně tak divák dostane přesně to, co očekává. Tedy velkolepý akční blockbuster, který má slušné tempo a nečekaně pěkný a barvený vizuál, ve kterém úřaduje především Kong a kromě Godzilly mu sekundují další CGI postavičky, na jejichž vzájemných rvačkách celý film stojí. Lidské postavy jsou klasicky upozaděné, ale na rozdíl od předchozích filmů více snesitelné (zachraňuje to hlavně Dan Stevens). Jinak je to ale pitomost na entou, která ale jako jednorázový akční výplach víc než obstojí.

Od Manna jsem čekal víc. Průměrná, nezáživná detektivní zápletka složená z drog, únosů a policie, která je zajímavá hlavně noirovým vizuálem a téměř dokumentárním pojetím režie. Díky tomu má film sice dobrou atmosféru a dokáže být imerzivní v kontextu akce a přestřelek, ale na druhou stranu zvolený styl činí obraz barevně strnulým a nevýrazným, což spolu s odosobněnými postavami dělá film neuvěřitelně emocionálně chladným.

Typický westernový příběh o odplatě, natočený podle knižní předlohy, který má ale tu výhodu, že ho režírují a píší bratři Coeni. Takže čekejte slušnou dávku černého humoru, kvalitní dialogy a herectví a vizuálně krásné záběry (Roger Deakins za kamerou opět nezklamal). Je to film, který potěší nejen fanoušky westernů a bratří Coenů, ale každého, kdo si myslí, že tento žánr nemá co nového nabídnout. A škoda, že roztomile nadrzlá Heilee Steinfeld toho Oscara nedostala. Zasloužila by si ho.

Příběh o minulosti a sentimentu, který není ani tak o cíli, jako o cestě a reflexi vlastního života. Minimalistická road movie s výborně obsazeným Bill Murrayem, bez jehož skromného (ne)herectví, které je často redukováno jen na jeho přitroublý výraz, a subtilního humoru, by film nebyl ani z poloviny tak dobrý, jak je.

Pohodový film, místy romantika a komedie, místy drama. I když má trochu pomalejší rozjezd, s příchodem Anny Kendrick se děj rozjede, dynamika mezi postavami nabere obrátky a film začne bavit. Kromě zajímavého, neokoukaného námětu a kvalitního scénáře, je třeba vyzdvihnout i fantastického a jako vždy elegantního Clooneyho a zmiňovanou Kendrick, jejichž vzájemné dialogy patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí.

Zábavný to docela je, duchové a efekty obecně vypadají dobře, přesun do New Yorku filmu taky značně prospěl, stejně jako výběr originálnějšího námětu oproti předchozímu dílu. Bohužel je tu ale zbytečně mnoho postav, které kromě brnkání na struny nostalgie nemají moc co dělat, a značně uspěchaný závěr filmu taky neprospívá.