imaginer21

Buď je RTD chytrý, a celý ten (ne)dovysvětlený do ztracena jdoucí závěr je součást výstavby mytologie o Ruby, anebo... to prostě odfláknul. Budu doufat v to druhé. Plně souhlasím s komentářem stepankoby1, pročež tak či onak po Chibnalově pohřbívání této seriálové legendy je fakt doposud radost sledovat všechny Gatwovské příhody. Atmosféra podkreslená pěknými reáliemi i zajímavými odkazy na současné společenské dění měla tentokrát fakt něco do sebe.

Realita byla dosti jiná a výrazně dramatičtější, pokud jde o samotné pozorování úkazu, vědu, ale i o společensko-politicko-vědecké poměry. Tohle je vysloveně hallmarkovská limonáda. Na druhou stranu jiný film na téma tohoto významného vědecko-historického milníku není a Tennant v roli precizního Eddingtona byl prostě skvělý. Pokud by vás zajímala realita v poněkud dokumentárnější podobě vyprávění, najdete ji v tomto osvětovém kraťasu, který se zaměřuje i na pozorování samotného legendárního "Einsteinova zatmění" v květnu 1919 jak z Princova ostrova, tak z brazilského Sobralu.

S takovým obsazením bych čekal úplně jinou ligu. Respektive herecká první liga je vsazena do té scénáristické třetí, čtvrté, páté... Nefunguje ani frfňal Eastwood, který si jinak ve svém věku herectví pořád užívá naplno (a my s ním). Škoda promarněného potenciálu, z tohohle se fakt dalo vyždímat mnohem víc než jen šablonovitý příběh hodný pro neznámé herce někde v produkci Hallmarku.

Celá linka o Ashildr a galifrejské pomstě vůči Doktorovi vykonané sprostě na Kláře je jak z jiného vesmíru. Vidíme tu tolik snahy o vyšší dobro, tolik silného smyslu pro sebeobětování, tolik vážných rozhodnutí... a Doktora tak nas*aného jako snad nikdy předtím. Seslán z nebe je přitom z celé té "pentalogie" (Dívka, která zemřela, Žena, která žila, Čelit havranovi, Seslán z nebe a Projít peklem) nejtemnější, odkrývá nejhlubší Doktorovy rány ale i největší sílu jeho ducha. A Capaldi tady mistrovsky dokázal, že je spolu s Tennantem jednoznačně nejlepší Doktor (zdravím fanynky Smithe).

Rukopis Moffata je citit v každém slově, každém záběru, každém atmosférickém momentě. A konečně sledujeme TOHO doktora, ne nějakou jeho karikaturu, lacinou verzi, která má potřebu jen vše ledabyle komentovat slovy "já jsem Doktor". Poprvé jsem ocenil volbu Gatwy do role 15. Doktora, poprvé jsem cítil, že od toho prů*eru, co napáchal Chibnall, jsme zase zpátky v sedle a máme tu zase pěkně zamotanou mytolgii, která fakt bude whoviany zajímat. Nezbývá než doufat, že se vysoko nastavená laťka udrží aspoň po dobu celé této série. Na plnou palbu to ale není, Moffatova vrcholná forma leží v Capaldiho epizodách "Seslán z nebe" a "Projít peklem".

Tohle je povinnost pro každého milovníka věd. Sagan obdivuhodně zužitkovává svůj cit pro všeobecné vzdělání, prolíná mezi sebou astronomii, biologii, historii, filozofii, fyziku... i náboženství. Ukazuje, jak smysluplné je mít vědomosti z každého oboru, aby člověku došel celkový kontext života, vesmíru a vůbec. A v té nějčistější formě dokáže motivovat k dychtění po pravdě vlastní existence. Potěší přítomnost českých herců (Kepler v podání Jaromíra Hanzlíka, Tycho s tváří Josefa Vinkláře...). Pokračování od Neila Tysona je sice technicky o dost vypiplanější, ale zcela postrádá původní Saganův cit.

Film vznikl zcela spontánně - bez příprav, bez přístupu k jakékoliv profesionální technice... Jen jednoduchým střihem mezi amatérskými záběry má ukázat fantastickou atmosféru během úplného zatmění Slunce, ale i stres a nervy do poslední chvíle při připravách na jeho pozorování. Až po návratu z expedice se totiž ukázalo, že původně "domácí" materiál je dostatečný na zprostředkování úkazu i široké veřejnosti ve formě tohoto krátkého dokumentu. Prostřednictvím rozhovorů je také snahou ukázat na nejrůznější zajímavosti odehrávající se během tohoto úkazu. Celý film je k vidění ZDE.

Obecné hodnocení tohoto filmu se dle mého odráží od očekávání i vkusu spojeného s novozélandským zázračným režisérem Taikou Waititi. V tomto případě já nemohu níže jak pod 80 procent, protože jsem dostal překvapivě nadstandardní good-feel podívanou, která nikdy nesklouzvá za hranici vkusu, jak tomu pro mě bylo u tolik vyzdvihovaného Králíčka Jojo, ale i ve čtvrtém Thórovi. Taika servíruje příběh se svou trhlou lehkostí, sám si přitom střihne jednu z průvodních roliček (potitulkovka je doslova boží!) a bolestné momenty dokáže předat bez přehnaného patosu (záverečná řeč, vztah mezi Thomasem Rongenem a jeho bývalou ženou). Pokud jde o celou tu transgender linku, zrovna v tomto případě má své místo (ostatně je to podle skutečné události), ačkoliv cítím z toho takový Waititiho kalkul se tématu věnovat zrovna teď, kdy je tak ožehavé. Snad bych si přál jen víc reálií ze samotné Samoy, na kino mi těch pár komorních záběrů na kousek pláže, jeden obchůdek a jednu chatrč nestačilo.

Slabé. Slyův přesun na vedlejší kolej chápu, ostatně se z toho vyzpovídal ve vlastním dokumentu. Ale čekal bych alespoň nějakou pisatelskou invenci z jeho strany, které dá čtvrtým (a snad posledním) Postradatelným smysluplnou formu. Ale bohužel. Celé je to vlastně čistokrevná Stathamovka, přičemž ani Statham se nijak dvakrát ze svého "výsluní" neraduje. Megan Fox je tu čistě pro okrasu, Dolph Lundgren jen slaboučce pomrkává na podařený první díl, postava Andyho Garcii vysloveně trapná a zbytek ansáblu si nevybavuji, i když to má být pocta osmdesátkovým akčňákům a jejich hrdinům. Celé to je jedna uplácanina, dějově toporná, choreograficky plytká (navzdory slibované angažovanosti týmu Jackieho Chana) a s humorem pro náctileté gejmboje. Zbytečnost tohohle projektu z něj srší prakticky v každé minutě.

Málo hodnocený a málo promítaný filmeček, který i přes zjevně "hallmarkovskou" náladu umí fakt pohladit na srdci. Jednak milým výkonem mladičké LeAnn Rimesové, která prorazila hlavně jako uznávaná zpěvačka, ale také pro na svou dobu vkusně využitý dějový twist a neposledně pak pro krásnou závěrečnou píseň.  Mít to v rukách zručnější režisér a dát tomu trošku áčkovější kabát a trošku méně pánbíčkářtví (i když to k té kultuře i k tomu příběhu holt patří), dovolím si tvrdit, že by to i v kině svou cílovku našlo.