Neříkej ani slovo

Solidní thriller s tradičně dementními scénkami na konci. Zajímalo by mě, koho normálního by napadlo s pistolí u ucha hlavního padoucha pátrat, jak se vlastně jmenuje. Já teda, když už bych se dostala tak daleko, tak bych konverzačku rozhodně vynechala a rovnou bych střílela. Ale je to věc názoru. Každopádně mezi thrillery lehce nad průměrem. (31.03.2014)

První dvě třetiny velmi solidní thriller, který doplácí na tradiční bolístku hollywoodské produkce - nezvládnutý konec. Hlavní padouch prostě vždycky musí zemřít tou nejstrašnější, nejoriginálnější, nejmakabroznější a já nevím jakou ještě smrtí, jinak by to asi nešlo. Možná to někoho baví, mně to nudí. Ale co, Michael Douglas je pořád skvělý herec a taky potěší, vidět po dlouhé době zase Seana Beana. (01.12.2002)

Snímek si i po letech drží slušnou úroveň v žánru psychokrimithrilleru především zásluhou castingu. Douglas stále neomylně na špici, jeho charisma obsáhne role finančníka, strážce či psychologa stejně bravurně jako elegantně, je to prostě dar, který není každému dán. Chudák Brittany, krásná Famke a záporák Sean mu skvěle sekundovali, a i když jsem se zápletkou musela trošku probourávat a nebyla až tak košér, pořád je to chytlavý kousek, jenž stojí za nejedno shlédnutí. (01.04.2013)

Je znát, že jde o necitlivou redukci mnohem komplexnějšího románu. Díky tomu je tu spousta jen lehce načrtnutých postav a motivů. A tak mě vlastně moc nezajímal ani Sean Bean, ani Famke Janssen a už vůbec ne Oliver Platt a televizně vypadající policajtka Jennifer Esposito. Michael Douglas se ukázal jako spolehlivý tahoun filmu, ale ten opravdu ožívá hlavně díky vynikající Brittany Murphy. Jen díky ní to opravdu stojí za vidění. A „spektakulární“ finále s nic moc triky stojí opravdu za prd. (23.10.2007)

Michael Douglas, Sean Bean, Brittany Murphy, Famke Janssen, Oliver Platt, Lance Reddick - taková jména a přitom tak průměrný film, jak jen to je možné? Totiž, filmů na téma "někdo tě sleduje, unese ti někoho, koho máš rád (v tomto případě dceru) a máš časový limit, abys ji zachránil" je dost a já je mám rád, protože většinou jsou svižné a něco se v nich děje. Bohužel, Don't Say a Word k nim nepatří, tempo má pomalejší a zvraty člověk (většinou) odhadne. Výkony všech hlavních hvězd jsou dostačující, stejně jako film samotný, ale možná v tom je ten problém… ve světě, kde existuje tolik jiných filmů na toto téma (Cellular či v podobném stylu i Taken) proč bych se měl spokojit s "dostačujícím" filmem? 60 %. (01.08.2011)