Saltburn

Emerald Fennell je prostě paní režisérka a nemůžu se dočkat na další její počiny, protože mě opět naprosto dostala. Nejhorší je, že jsem postavu Barryho Keoghana chápala a vlastně jsem s ním i soucítila bez ohledu na to, co všem udělal. A přesně tohle Emerald prostě umí. Je to slabší než její prvotina, to rozhodně, ale kvalitu, gradaci, moment překvapení to pořád má a dokázala si to udržet. (19.02.2024)

Režisérka na Oscary nominované Nadějné mladé ženy se rozhodla po emancipaci neústupných žen vyhovět i mužské straně obecenstva a okolo velmi výstředního podivína postavila místy temnou, místy bizarní, ale poutavou satiru na zhýralost té nejkarikaturnější smetánky. Barry Keoghan zraje jako víno a právem patří mezi nejzajímavější představitele současné mladé hollywoodské generace. Chyby se ve filmu bezpochyby najdou, ale po více než 2000 viděných jsem fakt rád za cokoli, co vybočí za zajetých standardů. [viděno na Prime Video 17.3.2024] (18.03.2024)

Talentovaný pan Ripley v moderním pojetí. Přirovnání k tomuto filmu se totiž přímo nabízí. Sledujeme příběh Olivera, který se jako chudý student dostane díky stipendiu na Oxford. Nemá ale moc přátel. Svitne mu naděje v chvíli, kdy se s ním začne bavit Felix. Ten je hodně bohatý a mezi studenty dost populární. Oliverovi se změní život a začne s ním trávit veškerý čas. Po škole se na prázdniny společně vydají do sídla Felixovy rodiny. To je pro Olivera další šok, protože není zvyklý na takový přepych. Rychle si na to ale zvykne a není jediný, kdo pohostinnosti této rodiny zneužívá. Pak už se spíš dějí divné věci a jakési "nehody". Oliver to měl totiž celou dobu dobře promyšlené. Celou dobu totiž působí dost nepřítomně a narušeně. Ani se nedivím, že to frčí mezi mladými. Je tam totiž dost scén, které jsou hodně působivé. Bohužel mezi nimi je i hodně vaty. Celý Felixova rodina je tak nějak šáhlá. "Jsi můra." (18.01.2024)

Při sledování filmu se ve mně neustále drala myšlenka, že Saltburn je kousek, co má štýlo. Že je zkrátka natočen způsobem, který já úplně nejsem zvyklý vídat a moc mě to bavilo. Dějově jsem asi měl štěstí, že pana Ripleyho, kterého to prý hodně vykrádá, mám stále před sebou a nebyl jsem tím tedy moc rušen. Barry Keoghan a Jacob Elordi jsou bezpochyby jedni z největších herců nastupující generace a věřím, že o nich ještě hodně uslyšíme, ačkoliv hlavně první jmenovaný je podstatně starší, než si můžeme z filmu domyslet, nijak mě to však nerušilo. Za to Archie Madekwe, jehož jsem měl tu čest v posledních dvou letech vidět v 5 velkých projektech, to u mě bude mít ještě hodně těžké. Rozhodně jeden z těch filmů, kvůli kterému má smysl mít stále ultra levný Prime a díky skvělé kvalitě na této službě jsem si ho doma užil více možná než v kině. (29.02.2024)

Možná to mám špatně, ale v některých scénách s pošahanou bohatou rodinkou z pompézního šlechtického sídla (Drayton House poprvé ve filmu) mi připomínalo Buñuelův Nenápadný půvab buržoazie. Nádherná kamera a zajímavé dějové zvraty, které naštěstí nakonec ozřejmí zkratkovitá vysvětlivka pro blbečky. Skvělá závěrečná scéna Oliverova triumfálního tance. (16.01.2024)