Svědectví mrtvých očí

Hodně špatná kriminálka, která by spíše chtěla být antickou tragédií (viz to dilema mladé dívky v závěru, kvůli němuž film dokonce ani nemá pořádný konec). Expozice trvá v podstatě celých 40 minut (!) a něco vyšetřovat se začne až dvacet minut před koncem. Do toho je kdovíproč Mrkvička nadabovaný a zní to divně. Spousta zbytečných scén. A hlavně - ani jedna postava zde není sympatická, nakonec ani ta Šmeralova, který zde jen popochází a významně kouří cigaretu. Cynický manžel, cynická manželka, tragédie na silnici je nechá ledově klidnými a oni v hlavě hned spřádají akce a protiakce jeden proti druhému, to chce silné žaludky tedy. (Ona i ta služebná byla pěkná mrcha, když pak vnučce říká, že si přijde na dobré bydlo.) A vlastně ani není jasné, proč se chlap nerozvedl dřív, když má nyní zdá se kontakty se zahraničím a peníze za nějaký vynález, tak ho ty manželčiny prachy asi nemusejí zajímat, že? Nedává mi to smysl, způsob vraždy mi přišel směšný a manželka hodně hloupá, když si neověřila, zda pojistky nahazuje, nebo vyhazuje, a stejně vytahovat objímku rukou může i tak fakt jen pitomec, který se chce pořezat... Vážně mě to zklamalo a chvílemi mi to dokonce už přišlo pro svou vážnost jako parodie. A to přitom do toho hraje docela svižný swing. (16.04.2019)

Výborná hudba Jiřího Šusta, divně předabovaný Ladislav Mrkvička... Jinak vcelku průměrná psychogizující krimi se zajímavě otevřeným koncem. Dost zvláštní mi zde přišla postava bývalého kriminalisty Gaudla, strýce zavražděné Hedviky, v podání Vladimír Šmerala, který na scéně více méně jen postavá a divák moc neví, co se mu honí hlavou. Adamíra s Budínovou pěkný standard, ačkoliv ani jedna z těchto postav není ani za mák pozitivní. (11.04.2021)

"Tak ty nic nevíš? Ale třeba si vzpomeneš, miláčku." Ideálním základem manželského trojúhelníku jsou tyto čtyři vrcholy - nevěrněj vychcánek, ambiciózní stíhačka, těhotná potvůrka, zmatenej malíř a elitní exesenbák. Pak to prostě musí fungovat. Jenže ono to jako detektivka moc nefunguje, protože oběť i vyšetřovatelé jsou v podstatě anonymní. Teď jsem to bystře odhalil - není to detektivka, je to manželské drama a ty já nerad prožívám. Doma ani na obrazovce. (16.04.2021)

Myslím, že tenhle svůj filmový debut Otakar Fuka už nikdy ničím nepřekonal, je to jeho první a zároveň poslední nejzdařilejší snímek, který kdy natočil. Hudba: Jiří Šust (jako vždy výtečná, takže pokud by to šlo dal bych 4,5) – ta mimochodem podkresluje i jednu scénu ve filmu Vesničko, má středisková, v níž předseda JZD s manželkou a Otíkovou opatrovnicí sledují americký film Harpuna, v němž zabijí Bradleyho. :))) (17.05.2010)

Celovečerní debut režiséra Otakara Fuky a hned v oblasti krimi. Snímek je natočen podle románu Jiřího Brabence a Zdeňka Veselého ´Pozlacené mříže´ a jedná se o vkusný kriminální příběh se všemi svými aspekty daného žánru. Pro film byl samozřejmě mírně upraven, ale na myšlence a vkusu to nijak neubralo. V hlavních rolích Jiří Adamíra, který je ve svém výkonu prostě svůj a Slávka Budínová, která tu naopak předvedla úctyhodný herecký výkon. Černobílý obraz dodává na atmosféře a společně se širokoúhlým formátem vykresluje každičkou situaci ve své plné podstatě. Děj má přirozené tempo, takže vytváří odpočinkovou podívanou zanechávajíc filmový zážitek. Otakar Fuka věděl co dělá a tak se zdařilo se. Česká kriminálka tak, jak má být. (02.11.2020)