Boj o Moskvu

Sovětský válečný velkofilm je vlastně diagnóza a pokud padne jméno Ozerov, jsou bezpředmětné naděje, že by film nemusel být patetický, tendenční a těžkopádný. Ale ano, jako symbol sovětské válečné kinematografie a oficiálního výkladu válečných událostí má smysl film zhlédnout, ovšem předtím doporučuju co nejvíce načíst, aby divák pochopil, kde ho Ozerov tahá za nos. Ozerov každopádně může nabídnout takové množství válečné techniky a komparzu, že se o tom jeho kolegům nesnilo. Jenže opět se ukazuje, jak neobratný a nenápaditý režisér ve skutečnosti byl. Choreografie jeho bitev je strnulá, práce s historickými fakty v lepším případě účelová, v horším až nechutně manipulativní. Katastrofální rozhodnutí jsou vydávána za taktické vítězství, pohrdání lidmi a brutalita za hrdinství. Čím větší znalosti o 2. světové válce máte, tím víc vás zarazí, co všechno Ozerov vynechal a překroutil. Celé jeho dílo by si zasloužilo pořádnou polemiku a přehodnocení. Dosud těží z nostalgie pamětníků a okouzlení fanoušků válečné techniky. Celkový dojem: 25 %. (19.04.2018)

Po historické stránce je tato série dosti rozporuplná. Jsou zde samozřejmě historické osobnosti, ale také komunistickou propagandou nadsazené postavy (Zoja), Stalin je líčen jako chápající muž, který má občasi i chřipku :) Využití ideologie je patrné při zdůrazňování členství ve straně : chovej se jako komunista, členové praporu domobrany jsou komunisté atd... Tankové útoky jsou působivé, je vidět, že na náklady se nekoukalo. (08.02.2007)

Clovek jen s otevrenou pusou sedi a zasne nad vypravou. Ta je neskutecne kolosalni. Ovsem u Ozerova nic noveho. Osobne me zaujalo i didakticke zpracovani. Muzeme namitat, ze dejiny obsahle ve filmu jsou zkreslene... A i kdyz jsou nektere dialogy (hlavne ty se Stalinem) az absurdni... Jen sotva si dokazu predstavit ucelenejsi, historicky presnejsi a lepe zpracovany film o techto bojich. Nikdo nemusi s timto filmem zcela souhlasit, ale davat mu odpad je u me kulturni ignorantstvi. (25.12.2021)

Ze začátku to opravdu vypadá jako předčítání z učebnice dějepisu. K mému překvapení dokonce místy ani ne z pohledu "jak by to rudá armáda chtěla", ale tak jak to pravděpodobně bylo. Bohužel těchto míst je poskrovnu, takže mnohem častější jsou scénky s "hodným strýčkem" Stalinem. Masivnost zpracování jako by chtěla říct "nechceme nic zatajit", ale je z dnešního pohledu spíše na škodu. Tento film nakonec lépe dokumentuje normalizační procesy a jejich výklad historie, než samotnou druhou světovou válku. (18.10.2007)

Z filmu sa valí toľko pátosu, ako sme dnes zvyknutí z amerických filmov o hrdinských američanoch, čo oslobodzujú svoje kolónie po celom svete. Taká bola doba a tvorcovia museli urobiť to, čo si vedenie strany objednalo. Len ma prekvapilo, ako sa aj v roku 1985, dávno po prevalení kultu osobnosti, zobrazuje Stalin ako dobrý báťuška družne diskutujúci so svojimi generálmi alebo sŕkajúci čaj s ovocím. Mal by som chuť dať odpad, ale to by si tvorcovia nezaslúžili, lebo sú tam aj dobre zahrané a spracované scény, buď z boja alebo zo života bežných vojakov. A naopak, scény z generálnych štábov sovietskych alebo aj nemeckých sú vrcholom umelosti, aranžovanosti, tie asi režírovalo čisto politické byro a tak sa aj ponechali. Mali by prinášať pohľad do zákulisia, ale dojem je celkom opačný, ani nie dokumentárny, ani nie hraný, celkovo nijaký, len je jasné, že takto to nebolo. Plusom je akurát to, že Nemci hovoria po nemecky, Angličania po anglicky a Rusi v dabingu po česky. Množstvo faktov, čo sa z filmu hrnie na diváka o počtoch tankov, vojakov a samopalov by bolo veľa aj na celú učebnicu dejepisu. (26.04.2015)