Ghoulies

Čo môžem povedať o tomto filme,na začiatok asi to že tvorcovia aj všetci ktorý na tomto filme pracovali museli brať drogy,lebo ináč si neviem vysvetliť kto môže natočiť takúto debilnú bizarnosť,lebo zdravý človek by to nedokázal.A teraz v skratke-Príbeh je veľmi naivný,herci tiež sa nepredviedli v dobrom svetle a aj spracovanie bolo ukážkovo debilné.Nič tu nebolo logický domyslené a ghouliesov bolo žalostne málo ale ty sa podarili aspoň že to. (06.01.2015)

První díl, za kterým stojí režírující herec Luca Bercovici, se ještě místy snaží o jakési vážné pojetí, i když uprostřed osmdesátek a s partou teenagerů v hlavních rolích to vážně prostě nešlo. Příběh je hloupučký a šílený jak jen vyprávění o šíleném satanistovi, jeho šíleném synkovi a skupince šílených skřetů být může, ale pokud se hodíte na stejnou vlnu jako tvůrci, rozhodně vám to nemůže příliš vadit. Já to dokázal a tak jsem se u Ghoulies průměrně bavil. Rozhodně nebudu mít velký problém s tím, mrknout se na ně za rok znova. (21.05.2005)

Druhá polovina byla slušná, všude řádily různé potvůrky a monstra, které v první půlce nedostávaly téměř žádný prostor. Jen tam furt někdo mlel dokola nějaké latinské básničky a zaříkavadla. No nuda. Jediné, co se dalo ze začátku dělat bylo koumat ten krásný, starý, strašidelný barák. Ale jak říkám, konec dojem trochu vylepšil. Ale je to samozřejmě spíš taková srandička, rozhodně ne normální horor. 55% (28.09.2011)

Snímek „Ghoulies“ se nedokáže rozhodnout, co vlastně je. Jestli je to horor, nebo komedie, nebo vážný film. V konečném důsledku je to nakonec úplně jedno, protože nefunguje ani jedna rovina. Film není vtipný a už vůbec není děsivý, protože nemáte možnost, jak se nějak do filmu dostat. Chybí atmosféra, chybí nějaké normální plynutí děje. Všechno je křečovité a bohužel za to nemohou jen herci. (01.12.2014)

Démonická skazka o miniatúrnych zloduchoch, ktorá sa dostala do tieňa známejších hororových filmov s podobnou témou - Gremlins (1984) a Critters (1986), ktoré vznikli v rovnakom období. Aj Ghoulies je takisto horor ladený zľahka komediálne. Má viacero predpokladov zaujať: opustené šľachtické sídlo s tajomnou minulosťou, schátralé hroby s podivnými nápismi skryté v zarastenej záhrade, neviazaná študentská párty a nerozvážna evokácia démonov... Bercovicimu sa miestami darí budovať strašidelnú atmosféru,občas aj vzbudzovať desivé obavy a zdynamizovať príbeh. Len ten humor, a vôbec, miešanie žánrov je akési rozpačité... (23.01.2010)