Hra o jablko

Je úžasné sledovat, jak Věra Chytilová předběhla (českou) dobu a ve filmu pokládá otázky, na které mnoho lidí tehdy neumělo ani pomyslet. Trochu nervní snímek, paní režisérka ráda a často diváka zneklidňuje a k tomu všemu předkládá řadu nesympatických mužských postav. Není to objektivní, to ale ani nemusí. 70%. (20.11.2022)

U tvorby Chytilove jde temer vzdy nametem poznat, ze film natocila zena. Jeji zpusob zpracovani je ale natolik osobity, ze by me zenska v rezijnim kresle nikdy nenapadla (pokud bych neznal jine jeji filmy). Hra o jablko je film o vztazich, osobne me ale moc nezaujal, Menzel ve sve roli je nevyrazny. Na rozdil od vyborneho Kodeta, ktery bohuzel nedostane takovy prostor. Zabery z porodniho salu byly pro me desive a musel jsem odvracet hlavu:-). (02.02.2014)

Výborný film, který rozhodně i po těch letech stojí za vidění. Uvážím-li, jaké sračky se v té době točily - ano, jsou to ty samé, které televize do omrzení stále dokola reprízují - můj obdiv k tomuto svéráznému filmu jenom roste. Tak jako u většiny filmů Věry Chytilové asi i zde platí, že to nebude podívaná pro každého - osobně mě například dost vyděsily všechny ty záběry z porodů apod. - ale celkově se mi film velmi líbil. Herečtí představitelé hlavních rolí jsou výborní a celý film se nese ve velmi originální atmosféře, která nemá daleko k frašce či symbolickému podobenství. Celkově mi tento film opravdu velice sednul a považuji ho za velice promyšlený a dovedně natočený - paní režisérce nelze než vysmeknout hlubokou poklonu. Chovám k té staré dámě opravdu čím dál větší náklonnost a jsem jí vděčný za každý její film, který mám možnost zhlédnout. (10.02.2014)

Věra Chytilová mě jako autorská osobnost a člověk vždy fascinovala o něco více než její filmy. Břitká satira Hra o jablko, další z režisérčiných podobenství o mužském a ženském světě a pokřivené morálce, je však i divácky nevšedně atraktivní a úderná. Dagmar Bláhová a Jiří Menzel jsou geniální dvojka, která si s nádhernou vehemencí přelévá kousky lásky, vášně i krutosti v křehké hře o pokušení a důsledcích amorálního jednání. "Já už si ale nechci hrát," říká v závěru filmu Menzelem tragikomicky ztvárněný záletník, porodník doktor John. Chytilová nastavila opět zrcadlo nejen oběma pohlavím, ale i celé socialistické společnosti, včetně barrandovských soudruhů, již jí dlouhá léta terorizovali a nepustili k práci. Hra o jablko je vtipná, rafinovaná i něžná, stejně jako ostrá, přímá a studená. A leč jsou v rámci tvorby Věry Chytilové nejvíce opěvovány kultovní Sedmikrásky, zabývající se destrukcí světa, pro mě je jejím nejlepším filmem právě Hra o jablko. (05.08.2023)

Nikdy bych nevěřil, že bych Menzelovi s jeho mnišským vzezřením (trošku jsem si zapřeháněl) kdy mohl uvěřit nezodpovědného bonvivána. Leč stalo se! Radost ho v této protiroli sledovat, totéž mohu říci i o Dagmar Bláhové. Na každý pád - a to je ještě důležitější zjištění - Chytilové filmy mě (nejen) skrz ty své geniální střihy počínají zajímat čím dál tím víc. Jsem si vědom, že nemám nakoukáno, avšak z českých autorů mě víc oslovuje snad už jen Jan Švankmajer. (08.12.2019)