Cotton Club

Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. (10.06.2008)

Dobová atmosféra dobrá, ale od Coppoly člověk vlastně ani nic jiného nečeká. Sedí i obsazení s krásnou Diane Lane, Hoskinsem a dalšími a jedná se snad o první film, kde Gere jako herec bavil. Nevadila by mi ani zápletka, ale to by musela být zpracovaná nějakým záživnějším způsobem. Všechno tady trvalo moc dlouho a na mě tu bylo až příliš muziky, kterou vůbec nemusím. Navíc mi připadalo, že hlavní roli hraje romatnika, která tu má vlastně hned dvě linky, v těsném závěsu je hudba a až někde vzadu se krčí gangsterka. A to je pro mě zklamání. 40% (29.04.2018)

Podobně jako pozdější Coppolův Dracula. Technicky dokonalý film (ta finální scéna se stepem a střelbou je nezapomenutelná), který se drží spíš na povrchu a nedaří se mu zcela dostat do nitra postav. Výjimkou je Hoskinsův gangster a jeho pomocník v podání Freda Gwynna - jejich shledání po vynuceném odloučední tvoří asi nejdojemnější moment z celého filmu. (11.04.2011)

Richard Gere není žádný tvrďák, s tím jsem měl problém celý film. Jeho postava je pro mě hrozně nevýrazná. Coppola natočil v historii takové stěžejní arcidíla jako Kmotr nebo Apocalypsu, ale jeho Cotton Club mě celou dobu ne a ne přirůst k srdci. Takovou dvouhodinová nuda s tanečními výstupy, kterou já prostě ocenit nedokážu. Snímek má uměleckou přidanou hodnotu, ale znovu bych si jej těžko kdy pouštěl. 40% (29.03.2018)

Pekná, netradičná gangsterka, ktorej príbeh sa rozvíja na pozadí harlemského klubu, v ktorom sa stretávala tá najlepšia newyorkská smotánka. Okrem veľmi dobre vštiepenej rasistickej otázky sa vo filme odohráva popri príbehoch lásky najmä krátky život amerických gangstrov. Hudobné a tanečné čísla dodávajú postupom času príbehu veľmi slušné grády a ich zakomponovanie je jeho neoddeliteľnou súčasťou, čo je cítiť najmä v závere, kde stepujúci tanečník dotvára smrteľnú atmosféru v najdusnejšej scéne filmu. Coppolova réžia je veľmi uvážlivá, veľmi striedma, no na tých správnych miestach vie poriadne pritvrdiť a prekvapiť. 85%. (24.04.2010)