Čtyři svatby a jeden pohřeb

Tak jsem zase jednou viděl romantickou komedii, kterých se bojím jak čert kříže. A proč k tomu došlo? Slýchával jsem totiž, že se jedná zejména o komedii černou (pohřeb v názvu tomu i napovídal), ale po zkouknutí tak nějak nevím, co na tom bylo černého, možná chvilkami cynické pohled na manželství. Přestože se tedy jedná zejména o komedii romantickou, dost zachraňuje její vkusné provedení v anglickém stylu. Párkrát jsem si i vzpomněl na Lásku nebeskou, kterou jako jednu z mála v žánru můžu. Velmi často jsem se i tady příjemně pousmíval, což považuji v žánru za důležité a vždy když se na scéně objevil Rowan Atkinson (škoda že to nebylo víckrát), pousmání se proměnilo v plně otevřenou pusu. Milými scénkami je protkán celý film, jen škoda, že na konci už to trochu slábne a ústí v plně očekávaný závěr plný klišé. Rozhodně však nemohu říct, že bych se tento sobotní večer nudil. Plus určitě také patří půvabné Andie MacDowell. (15.08.2009)

Tento film je po celých 117 minut doslova napěchován britským humorem. Kontrast čtyř svateb a jednoho pohřbu dává tomuto filmu vyváženost skvělých a vtipných dialogů a situací spolu s dojemnou scénou s Johnem Hannahem, coby řečníkem na partnerově pohřbu. Osobně dávám maximální počet hvězd, protože mě opět Britové přesvědčili o tom, že jsou nejlepší filmoví tvůrci v naší galaxii. (09.01.2009)

Charles vždycky miloval svatební rej. Každou sobotu se svými přáteli na nějakou svatbičku vyrážel, dojal se při obřadu, pronesl pár slavnostních slov, podráždil chuťové buňky nějakou laskominou a už spěchal do víru tance i zkoušení pružnosti matrace s chtivou družičkou. Na jedné svatbě však Charles ztratil svou bezstarostnost, neboť poznal sexem neopovrhující američanku Carrii, jejíž přítomnost v něm vzbudila zcela novátorskou myšlenku na vlastní svatbu. K realizaci ideje v praxi je však stále daleko. (16.12.2009)

Richard Curtis mi opravdu jen potvrdil, že je jedním z nejlepších scénáristů pro konverzační romance. Dovede napsat skvělé vtipy, ale především dovede napsat příběh, který není až tak předvídatelný, je zábavný a vyniká skvělými hereckými výkony. Režie Mike Newella tomuto snímku krásně sedla, je decentní a přesná. (09.03.2016)

Romantické komedie jsou specifické tím, že i když divák dopředu ví, že hlavní hrdinové nakonec skončí v láskyplném objetí, prožívá s nimi jejich trpkou cestu plnou překážek a schválností, jakoby to nevěděl. Tedy pokud je scénář dobře napsaný, což v případě Čtyř svateb platí. Scénárista Richard Curtis navíc hned na začátku obrací tradiční schéma romantické komedie trochu naruby, když Charles a Carrie skončí v objetí už po půl hodině filmu. Teprve když zaskočený Charles odmítne Carriinu nabídku sňatku, rozjíždí se „tradiční“ spletitá a komplikovaná cesta za vysněným protějškem. Vedle romantických prvků Čtyřem svatbám neschází ani inteligentní humor, který často nabírá hodně černý odstín. Například když Carrie zaskočenému Charlesovi vyjmenovává tři desítky svých milenců nebo když Charlie na svatbě naráží na jednu svoji bývalku za druhou a co věta, to trapas, je to zkrátka „hustota“. V situačním humoru je prostě Curtis mistr nad mistry. Pochopitelně nechybí ani jeho tradiční „přísada“ v podobě Rowana Atkinsona (společně stvořili Mr. Beana) v malé, ale divácky vděčné roličce ujetého kněze. (02.04.2006)