Čarodějky ze Salemu

Zatímco velkolosinské katolické justiční vraždy (čarodějnické procesy) nejsou ve veřejném povědomí neznámy, o jejich protestantských protějšcích na soumraku středověku je známo podstatně méně. Ještě více to platí o bigotním osadnickém prostředí vznikající Nové Anglie. Perfektní rekonstrukce procesů, byť ne zcela prosta některých kasovních zrcátek, dokazuje jedno: hloupost, která se snoubí s krutostí a zavilostí, doslova nezná hranic. A škody, které tropí, i následky, jež po sobě zanechává, nemají daleko k živelným pohromám. Bylo by dobré, kdyby druhý program České televize někdy přehrál obě dvě filmové adaptace, starší i novější, a doplnil je diskusí pozvaných odborníků. Filmy i týmy jejich tvůrců by tím divácky mohli jen získat. (15.03.2008)

Velmi dobrá adaptace příběhu, který děsí nejen faktem, že je natočen podle skutečné události. Změnou několika haprujících faktů se filmu, potažmo Millerově hře, daří logicky poskládat příběh a vysvětlit co a jak vedlo k nepochopitelné salemské hysterii. Mrazivé, děsivé, strhující až na hranici nevolnosti. Day-Lewis přes pověstnou hereckou preciznost není nijak zvlášť výrazný, jen neprůstřelně kladný, ale Winona, ta exceluje. I díky své uvěřitelnosti je od prvního okažiku děsivější než všichni filmoví vlkodlaci, upíři a čarodějnice co jsem je za poslední roky viděl. Možná je děsivější než všichni jmenovaní dohromady. A zejména, když si člověk uvědomí, že takové Abigaily žijí i dnes a podobné hysterické hony se pořádají i dnes i když už při nich nejde o čarodějnice a satany. Na první pohled zdánlivě prosté historické drama, na druhý pohled hrůzné a děsivé tak, že z toho mrazí a nejšpíš hodně dlouho zůstane v mysli. (06.10.2012)

Že hony na čarodějnice zdaleka nejsou výsadou minulých století, o tom se autor předlohy Arthur Miller přesvědčil na vlastní kůži, kterou mu v době psaní o jistých radostných časech, které nastaly v Salemu léta Páně 1692, připalovaly plameny hranice zažehnuté senátorem McCarthym. Nepříliš povzbudivou myšlenku, že lidé se pravděpodobně nikdy nezmění, ještě umocňují herecké výkony v čele s Day-Lewisem a Ryderovou, která sice podle mě není žádná herecká ďáblice, ale ďábelskou bestii v těle křehké dívenky tady zvládla na jedničku. (09.04.2008)

Už vím proč nemám rád Winonu Ryder. Je to přesně kvůli tomuhle filmu. A přitom to zahrála naprosto skvěle. Něco jako Ta úča z Harryho Potra, který ani nemůžu přijít na jméno. Celej film mě přesvědčil o tom, že flanďáci jsou a dycky byli jantaři, kteří si dělali co chtěli pod rouškou bóóóží. Asi to v améru nebylo tak přísný jako u nás v europě, ale i tak se tam našlo pár vygumovanejch šílenců. Už sem teda viděl přísnější "inkvizitory", asi největší masér ve Jméno růži. Tenhle byl hodně slabej a ani z něj moc nešel strach :o). Na filmu oceňuju, že to neskončilo happy endem, což se jen tak nevidí. (24.06.2016)

Fuj! Ta mrcha Abigail! Ale teď k filmu. Zpočátku jsem byl dost zklamán, že oproti Kladivu na čarodějnice si ty ženské o upálení přímo koledují a že si ho zaslouží - pak přišlo překvapení v tom, že ty holky byly pak v úloze žalobkyň a dokonce se nikdo neupaloval, ale "jen" se věšeli, a ti, co se přiznali, to dokonce mohli přežít. Ti Amíci byli teda hodně mírumilovní oproti naši krásné drsné Evropě. Nicméně zatímco u nás řádil bohatstvíchtivý Boblig, tam za to mohly ty děsné pomstychtivé mrchy a pozemkůchtiví radní. No prostě zkaženost nad zkaženost, radil bych vypálit rovnou celé městečko, protože ta zloba se šíří dál. Nuž film natočen moc invenčně nebyl, ale za ten výkon Day-Lewise a Winony Ryder si to 4* určitě zaslouží. (18.08.2012)