Un dollaro tra i denti

Předpokládám, že Tony Anthony si někde nacvičoval chůzi "kinga" nebo to možná byl pokus o souznění s hudebním motivem, tady to bylo takové tik-tak, tik-tak bdž, bdž, tik-tak .. příšerné. V důsledku toho mu vyšel takový nadskakující páv a já se vždy když šel, musel uchechtnout.. no tak jsme se pobavili a teď k filmu. Plusem je rozhodně Frank Wolff a jeho až pitoreskní záporák Aguilar a koneckonců i Tony Anthony, který sice nemá to velké charisma westernových hrdinů, ale je vidět, že se nebere moc vážně. Stranger in Town ale působí strašně levně a mnohdy i odfláknutě, což je znát třeba při střelbě z kulometu, kulky asi lítaly jinam a tak se od cíle ( ocelový vozík) ani neodrážely ani jej neprostřelily, zvolené exteriéry taky nebyly z těch nejlepších, a to i když se možná dokonce něco natočilo v USA ( netuším) a ach ta hudba, to byl fakt průser. Dávám smířlivé tři a další díly si taky někdy dám (mimochodem s Pro hrst dolarů jsem nesrovnával , musel bych jít s hodnocením výrazně níž) (21.11.2013)

Jestli bych měl ukázat v tomto žánru hranice průměrnosti, pak by to bylo tohle. Velká obšlehávačka, ovšem někeré slušné momenty to zachraňují. Nabírá se na obrátkách tam, kde to u Leoneho chybělo (je otázka, jaký je to přínos). Frank Wolff je sice obstojný herec (minimálně ve westernech), ale neobstojí proti Volontému, jeho postava je Ramonovi zkrátka přiliš podobná. Cizinecká trilogie si najde diváka nejspíš jen v řadách skutečných zájemců... (18.02.2013)

I am a fair man. Děj se dá popsat třemi větami, chvílemi se to táhne, ale na to, kolik to celé asi tak stálo (pískovny, kartonové městečko) se povedlo Vanzimu vytřískat neskutečnou atmosféru. Anthony je sympaťák, Wolff je charismatický padouch, závěrečná přestřelka se schovkami je vtipně vymyšlená a snad jen hudba se nemusela tak často opakovat. (12.07.2009)

Tak konečně jsem měl možnost vidět Cizince ve městě ve vynikající obrazové kvalitě a byl jsem příjemně překvapen. Detaily, které najednou vykoukly, přidávají hodně na atmosféře zapadlého městečka. Film má sice prostý příběh a tempo je občas hodně pomalé, ale nějak to do minimalistického konceptu skvěle zapadá a dobře se na to kouká. V druhém klasičtějším díle naopak pomalé tempo vůbec nefungovalo a bylo spíš ubíjející. Malou výhradu bych měl akorát k malé rozmanitosti hudby, ta je místy chytlavá a originální, ovšem první dlouhá melancholická skladba se opakuje hned několikrát a do některých scén se prostě nehodí a ty tak můžou v pozdějších fázích filmu trošku nudit. Úspěch je, že se malý rozpočet projevil v podstatě jenom na tomhle, jinak film vypadá vizuálně úžasně. Tenhle díl z Vanziho trilogie považuji za nejlepší. (03.07.2013)

Atmosférický, minimalistický a ironický spaghetti western, který má spád i akci, ale také několik zbytečně brutálních scén (v čemž měli Italové zvláštní zálibu poté, co v 2. půli 60. let povolila morální cenzura). Jednoduchý, ale působivý Ciprianiho hudební doprovod umocňuje zážitek z tohoto prvního, a - u fanoušků žánru- dosti úspěšného spaghetti s Tony Anthonym v roli "Muže beze jména" (Cizince), který stejně jako Blondie výborně střílí a myslí hlavně na svůj prospěch. Jde jednoznačně o béčkový italowestern, resp. o typickou ukázku brakového žánru pro zábavu. Nicméně v žádném případě není nudný, spíše naopak. Navzdory zbytečně detailně ukazované scéně mlácení a bičování do obličeje (z takového týrání by se hrdina zotavoval nejméně půl roku - a hle, on si to záhy rozdá ještě se zbytkem bandy gangsterů!), dávám čtyři hvězdičky, m.j. i díky znamenitému jednoduchému soundtracku, který dodává tomuto manýristickému dílku pikantní příchuť. (10.01.2011)