Snídaně na Plutu

Patrick je zaujímavá postava nielen preto, že je transvestita a jeho image a orientácia tu slúži najmä ako kontrast k násilnostiam "normálynch občanov", tak typických pre írske a britské reálie vtedajšej doby. On sa totiž rád smeje, neberie nič vážne, dokonca sa usmieva aj po teroristickom útoku, ale čo je v skutočnosti vnútri jeho duše a hlavy sa nikto skutočne nedozvie, pretože to samotný Patrick nedovolí a pretože ani nemá inú možnosť. Minimálne teda aspoň do záverečného aktu. Murphymu sekundujú vynikajúci Neeson, Rea, Gleeson a ďalší a práve ich účasť vyzdvihuje Murphyho výkon a zároveň dotvárajú jeho postavu. (13.09.2017)

Forrest Gump orientovaný do krajek a Irska v božském podání Cilliana Murphyho, který je pro Snídani na Plutu tím, čím je obrovský kus šťavnatého ovoce na už tak senzačním dortu. Jeho Patrick je"jiný" - na šedivou školní uniformu si našívá flitry, kvůli lechtivým slohovým cvičením pak na koberečku osvětluje s výrazem mrkací panny motivace, rtěnku nebo kus růžového pštrosa nenechává ladem. S odzbrojující image se vydá hledat svoji biologickou matku do Londýna, přičemž se mu dějí věci, že se to nedá na první podívání ani pobrat. Film je prošpikován dobovou atmosférou, sexem, hudbou, politikou, sociálnem, fantastikou, melancholií a jemným humorem a všechno dohromady skutečně FUNGUJE! A to je ještě našlapán písničkami mého mládí, které - věřím tomu - potáhnou kdykoli. Příklad: Murphy jako uhrančivá blondýna v klobouku veze kočárek s malým černouškem, z lešení pokřikují nadržení dělňasové a do toho se rozjíždí Sugar Baby Love od Rubettes!!! Uuuu ! Niel Jordan má ode mě už několik pětek, ale Snídaně na Plutu je z těch filmů, kterým věřím, že mi při dalším a dalším shlédnutí odhalí a nabídnou zas něco nového. (07.11.2006)

Ten film mne úplně minul. Plyne tak nějak divně, epizodálně, postavy přicházejí odnikud, po chvíli mizí nikam, děj nikam neposouvají... Zpětně jsem si ani nebyl jistý, co to mělo být - jestli příběh sirotka hledajícího svou matku, nebo transsexuála hledajícího sebe sama... nebo ještě úplně něco jiného... 50% (29.06.2020)

Ve středu jsem Snídal na Plutu. Se Cillianem Murphym. Člověkem, který vytvořil jednu z nejobdivuhodnějších filmových postav. Patricka zahrál naprosto fantasticky (dlouho mě nikdo takhle nestrhl svým talentem), jeho přirozenost hraničí až s představou, že je opravdu poloviční žena. Z počátku mi Kotě přišlo až moc přehrávaný. Prostě pochybuju, že někdo může být až tak prapodivný. Jenže při bližším pohledu, se do něho/ní zamilujete. Záporné vlastnosti přetváří v kladné, to co vás na něm zprvu odpuzovalo se stává kladivem pro vaše city. Jeho rozbouřený život mě chytil za srdce a aniž jsem si to vlastně uvědomoval, tak ke konci jsem skoro brečel. A to je úžasný, poněvadž přesně tohle na filmech obdivuju. Jordan mě na dvě hodiny vytrhl z mého života, který v tu chvíli nebyl tak úžasný, jak jsem si v danou dobu představoval. Vhodil mě do naivního světa. Světa, kde lidé pozorují život z pod těch růžovejch brejlí, které jsou někdy opravdu ku prospěchu. Patrick věřil, že pesimistický pohled na svět je totální blbost a podle toho se taky choval.__ Snídaně na Plutu mě zkrátka dostala. Stala se pro mě filmem, který budu mít zaškatulkovaný jako jeden z nejlepších, které jsem doposud viděl (a to neříkám často). Je to spíš film pro bláznivý lidi, kteří chtějí od života něco víc a možná ještě víc. A ještě jednou obrovský potlesk pro Cilliana!!!!!!!!!! (01.05.2009)

Ani chvilku bych neváhal dát plný počet, ale film ze začátku nasadí zběsilé tempo, které se ke konci už trochu vytrácí. Některé scény jsou až moc dlouhé (rozhovor mezi Koťátkem a otcem skrze neprůhledné sklo), ale i tak je Snídaně na Plutu osvěžujícím filmem, který je postaven na výkonu Murphyho, který - a to nechápu - nebyl nominován na Oscara?? - a vězte přátelé, že se Denzel Washington, dřímajíc sošku, někde v koutu směje :)) (30.04.2006)