Snídaně na Plutu

Dojem s filmu velmi kazí nesypatické a "mimózní" Koťátko, které celou dobu jen přede a nevypustí z tlamičky jedinou smysluplnou větu... U filmu, který je postaven stejně jako Snídaně na Plutu, je nezbytně nutná identifikace s hlavním hrdinou. Té se mi bohužel nedostalo... Literární sktruktura snímek oživuje, hlavní hrdina jej vytváří a zároveň pohřbívá. PS - Cillian Murphy proletěl od Snídaně na Plutu k Sunshine celou slunenční soustavou... (10.10.2007)

Jsem, kdo jsem. Orientován jinak. Poutem k vysokým podpatkům. Duhový šarm, magii dada, dar dam má poutník povahy slunce. Velkoměstský šatník zase hraje barvami a stíny. Cukrová panenka i madam vamp, opiát. Čáry máry čajů a nástrah. Nejlepší netuctové, "ženské" pusinky rozdává, vykračující si Cillian Murphy, a to od té doby, kdy kamera i pára vřele "přejely" přes nohy horkého dobrodružství dua Lemmon & Curtis. (03.04.2019)

Hned na začátek bych rád poodhalil svoje nesympatie k transvestitním jedincům, kteří se mi oškliví ještě daleko více než ti, kteří jsou jen oteplení, ale jistí si svým pohlavím. Podobný postoj zřejmě nezastávám ani zdaleka sám. Tuhle moji nevraživost se během stopáže dařilo tvůrcům umírňovat celkem značným přívalem humoru, který jsem zde opravdu nečekal. Děj byl vážně dobrý. Je to příběh o člověk, který se zoufale snaží, aby jej měl někdo rád, aby někam patřil. Což vzhledem ke své poruše a poté také samotné době, ve které se děj odehrává, je téměř nadlidský úkol. Navíc Koťátko, ano zní to přesně tak blbě, jak se to píše, zastává dosti svérázné metody. Tak nějak se protlouká životem a příliš nevnímá politické a kulturní dění kolem. Vzdáleně mi to snad připomínalo i Forresta Gumpa. Docela jsem se pozastavoval nad tím, že byl černovlasý Cillian s vizáží Michaela Jacksona, mylně považován velkým procentem tamější mužské populace za ženu. Copak takhle vypadá žena? Pravda, že jako "blondýna" už by se leckdo pomýlil, a pak by byl do konce života psychicky poznamenán. Citát Oscara Wilda, vyřčený v samotném závěru ptáčkem, velice věrně charakterizuje celý snímek. "Ze všeho nejraději mluvím o ničem - je to totiž jediná věc, o které opravdu něco vím." Nemyslím to však vyloženě v negativním smyslu. Všechna čest Cillianovi za to, že se mu tak věrně podařilo zahrát si transvestitu. Bohužel jsem se od toho nedovedl během sledování úplně oprostit. Místy se mi ošklivil vážně hodně a zbytečně jsem si tak kazil zážitek. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (11.04.2016)

Křehký film poskládaný z krátkých, ale kouzelných epizod - o ztraceném koťátku, které bylo jiné než ostatní, přesto šlo životem s revoltou v duši, s odzbrojující naivitou i neuvěřitelnou statečností. Nemělo problém se svou identitou ani se světem - hledalo si své místo na slunci a nebylo pro něj důležité, jestli značně nedokonalý svět má nebo nemá problém s ním. (09.03.2010)

There was a boy. A very strange enchanted boy. They say he wandered very far, very far. Over land and sea. A little shy and sad of eye. But very wise was he. And then one day. A magic day he passed my way. And while we spoke of many things. Fools and kings. This he said to me. "The greatest thing you'll ever learn Is just to love and be loved in return." (03.02.2010)