Střelba na psy

Prirovnávanie k oscarovému filmu 'Hotel Rwanda' je z pohľadu námetu na mieste, ale zároveň je aj trošku scestné, pretože tento filme je technickou, hereckou a aj režisérskou úrovňou na podstatne nižšej priečke, napriek tomu sa k divákovi dostáva naozaj krutá výpoveď vtedajšieho masakru. Výpovedná hodnota je veľmi vysoká, niektoré momenty mi znova dlho rezonujú v hlave a záver je zvládnutý celkom pekne, i keď niekomu to môže vyznieť trošku prvoplánovo. 75%. (07.07.2009)

Veľmi silný a drsný príbeh podľa skutočných udalostí. Množstvo podnetov na zamyslenie... Názov filmu "STREĽBA NA PSY" je tiež jedným z nich a jeho význam sa v deji postupne naplno ukáže. Atmosféru výborne dotvára aj hudba. Za všetky myšlienky z filmu aspoň jedna: Cez obetu prejavíš najväčšiu lásku... ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 15 rokov. (14.08.2009)

Působivé drama na motivy skutečných událostí; silné, emotivní téma v tomto případě dokáže vyvážit nedostatky filmu. Děj je roztříštěný, herecké výkony nikoliv špatné, ale ničím výjimečné - snad je to dáno celkovou nepropracovaností postav, neuškodila by jim hlubší psychologie. Ovšem prostředí se jeví naprosto autenticky, hudba je docela příjemná a příběh v předvídatelném závěru dokáže chytit za srdce a vehnat slzy do očí. Nelze si nepoložit otázku, kde se ta nenávist v lidech bere, proč mají potřebu likvidovat ty, co se byť i jen nepatrně liší... 75% (15.06.2009)

Shooting Dogs je celkem syrově a bez příkras natočený film, který nutí k zamyšlení. Mám trochu pocit, že si západní divák "vystačí" s filmy o Holocaustu, a genocidy odehrávající se za hranicemi Evropy ho až tak nezajímají. Proto si myslím, že je důležité točit filmy jako je tento. Dobře to vystihla postava novinářky, která prohlásila něco v tomto smyslu: "Při reportážích o masakrech v Bosně jsem každou mrtvou ženu obrečela, ale tady je to jiné. Tam mi každá mrtvá žena připomínala mou matku, protože byla bílá". Trochu cynické, smutné, ale asi pravdivé. Jinak souhlasím s komentářem uživatele Enšpígl. (26.04.2016)

Svedectvo. Nielen o genocíde a nezmyslenosti vraždenia, nielen o zlyhaní OSN a o strate ľudskosti, ale svedectvo o sile a slabosti obyčajných ľudí, medzi ktorými jasne zažiari postava kňaza - misionára, otca Christophera. Spoiler: Práve on (a jedine on) sa v najkritickejšej chvíli nespreneverí svojmu presvedčeniu a rozhodne sa správne, pripravený hoci aj zomrieť.... Z tohoto uhla pohľadu mi film pripomenul Joffého Misiu a vyvolal vo mne množstvo pocitov: nielen ľútosť, súcit a smútok, ale aj nádej, povzbudenie a uistenie, že pojmy láska a obeta nie sú iba prázdne slová .... ... (01.10.2011)