Jed

Zajímavý experiment, který se formálně tváří, jako by vznikl v sedmdesátých letech. Tři povídky se navzájem prolínají a proplétají a postupně se skládají jako střípky mozaiky. Černobílé drama o nešťastném lékaři připomene hororovou klasiku, jakou jsou třeba Doktor Jekyll a pan Hyde nebo Neviditelný. Příběh vězňů je o nenaplněné lásce - hlavní hrdina přemýšlí, proč se všichni okolo něho milují, jen on je stále stranou. A chlapec, co zachránil svoji matku, byl nejspíš andělem strážným! Pro současného diváka se asi příliš explicitních scén nenajde, mně osobně přišla nejhorší scéna plivací. Jako celek mě ale film nepřekvapil, nešokoval ani neurazil. Spíše pro okrajové publikum. 3,5* (06.05.2019)

...he? Tři prolínající se a naprosto odlišné příběhy, přičemž dějová linka každého z nich je více či méně úchylná - avšak zároveň tak nějak podivně nezajímavá. "Dokumentární" část ujde, "homo" taky průměr, třetí oldskůl povídka asi nejzajímavější, přesto též nijak zvlášť úžasná. Celkově průměr s tím, že pro nenapravitelné zvědavce (viz moje maličkost) tahle nepříliš záživná podivnost možná i přesto stojí za zhlédnutí. (18.07.2007)

Haynesův povídkový film je doprovázen citáty z románů Jeana Geneta Panna Marie květná (1944), Zázrak růže (1945) a Deník zloděje (1949). Každá ze tří povídek vypovídá o různé formě vyděděnosti ze společnosti. Pseudodokument Hero pojednává o malém chlapci, který zastřelil svého otce. Ukáže se, že byl velkým snílkem s poněkud zvrácenými sklony, který nakonec z tohoto přízemního světa uletí do nebes za Bohem, k němuž patří jakožto jakýsi ztracený anděl, který prošel očistcem lidského světa. Hrdinou povídky Horror je vědec, který omylem vypije sérum, které právě vynalezl a onemocní leprou, kterou šíří městem. Jakožto zrůda se stává vyhnancem z lidské společnosti a jedinou ženu, která ho miluje a která je to poslední, co mu na světě zbylo, rovněž zahubí jeho smrtelná choroba. Lidé jen těžko snáší ošklivé a nemocné jedince a tak ho dovedou k nevyhnutelné záhubě. Film je zřejmě odkazem na americké paranoické horory z 50. let. Povídka Homo vychází přímo z Genetova Deníku zloděje. Hlavní hrdina, sirotek, homosexuál a notorický trestanec John Broom je autobiografickým ztvárněním samotného Geneta, alespoň tak, jak se sám prezentuje ve svém románu. Broom je vyvržencem jak ve společnosti jakožto zločinec, tak i mezi trestanci jakožto homosexuál. Na rozdíl od hrdinů dvou předešlých povídek snáší ovšem svůj osud dobrovolně, vědomě si ho zvolil a jako jediný je šťasten, tak jako sám Genet: "Rozhodl jsem se být tím, co ze mě udělal zločin." (18.07.2007)

Tři romány zfilmované na ploše necelé hodiny a půl! Tři příběhy outsiderů mají i přesto začátek, obsah a pointu. Hororový černobílý díl má navíc úžasnou kameru. Homosexuální vězeňská část se skoro celá odehrává ve tmě a sotva se bude někomu líbit. A historka o záhadně zmizelém šestiletém otcovrahovi je nám vyprávěna v útržcích osob z jeho okolí, aniž bychom jejího hrdinu zahlédli. Máloco z americké nezávislé produkce si nálepku „nezávislý“ opravdu zaslouží. Tady je ovšem naprosto na místě. Bůh ví, proč jsem si přitom vzpomněl na filmy Kennetha Angera. (09.09.2007)

Mimořádně dobře natočený film, jenže Jean Genet, s ním jsou potíže - už od narození (jeho). Přijmout jeho svět, to je jako přijmout právní, ekonomický a sexuální chaos v jednom. Říkáte, ale, co když má pravdu. Ano, co když.... Co když je to o lásce (na příkladu povídky "Horror"): láska ženy k doktorovi, láska ženy k leproidnímu doktorovi, láska leproidiního doktora k ženě, láska leproidního doktora k leproidní ženě - existuje ještě nějaká?.... Myslím, že vcítit se do tohoto filmu a přitom trvale nepociťovat přítomnost Jeana Geneta, je velmi obtížné. Protože ji pociťuji, přidávám ještě jednu hvězdu. (05.04.2020)