Sador, vládce vesmíru

Těžko říct, jak to tvůrci vlastně mysleli v roce vzniku 1980, ale já jsem v roce 2010 zhlédl vcelku zábavnou sci-fi komedii. Battle Beyond the Stars(v tradičně "tvůrčím" tuzemském distribučním překladu Sador, vládce vesmíru) bych označil za vtipný mix Star Wars, Sedmi Statečných a Barbarelly. Potěší hlavně postavy palubní "počítačky" Nanelie, která si evidentně s robotickými zákony Isaaca Asimova vůbec neláme obvody, procesor, nebo harddisk("Ty jsi je sestřelila! To přece nemůžeš, nedal jsem ti příkaz. - Ále kašlu na to, něco jsem udělat musela!"), a "barbarellovská" Saint-Exmin. (29.12.2010)

Okázalý mix Hvězdných válek a Sedmi statečných, který své zdroje inspirace otevřeně přiznává. Robert Vaughn v roli najatého žoldáka budiž toho důkazem. Jenže o zábavnosti jednoho, či druhého si může tenhle kousek nechat pouze zdát. Mohou za to především neskutečně nudné bojové scény, hlavně ty vesmírné, kdy se opakují pořád ty stejné záběry a ani z nich není jasné, kdo po kom vlastně střílí. Korunu tomu všemu dodává plytký scénář, ve kterém na sebe podivně navazují špatně sestříhané scény (,,Zkusíme na ten tank shodit kameny." Střih, stejní lidé, stejné místo: ,,Kameny nezabraly." Co to jako je?) Jediné, co se dá pochválit, je slušné obsazení, kdy mi největší radost udělal George Peppard alias Hannibal Smith v roli vesmírného kovboje. (11.05.2011)

V scenári je rozhodne veľa priestoru na slušné vtípky a hlášky, ale film ich takmer vôbec nevyužíva, snáď na jednu vydarenú výnimku. Verbovanie po vesmíre zaberie dve tretiny stopáže a nie je nijako zvlášť zaujímavé, nehovoriac o záverečnom strete so Sadorom, ktorý nemal ani hlavu, ani pätu. Uvedomujem si, že ako kolektívny zážitok v kine Hviezda na LFŠ by mi nechtene vtipných pripadalo omnoho viac situácií, ale doma som pri nich iba pokrčil plecami. Herci sú bez výnimky príšerní, čo je jedno z mála plusov tohto braku. (05.08.2016)

Sador, vládce vesmíru je béčková odpověď producenta Rogera Cormana na úspěch prvních Hvězdných válek George Lucase. Je to barvitá a velmi kýčovitá variace na Sedm statečných a Sedm samurajů, která své inspirační zdroje nepopírá, ale rovnou na oba okatě odkazuje (ve vedlejší roli zde působí jeden ze sedmi statečných, Robert Vaughn, a planeta, o kterou má být sveden boj, se jmenuje Akira). Scenárista John Sayles vyplnil film velmi rozmanitými mimozemskými druhy, což je ostatně aspekt, ve kterém je Sador, vládce vesmíru nejzajímavější. Dějově je to pak jen strašně okoukaná snůška všemožných klišé s přehrávajícími herci pronášejícími velmi prkenné promluvy, přesto je docela zábava to sledovat. Vtipné je, jak snadno se podaří hlavnímu hrdinovi dát dohromady tým desperátů k boji proti überzáporákovi Johnu Saxonovi (mezi „statečnými“ je i člen A-Teamu George Peppard, vyzbrojený rozsáhlou sbírkou klasických westernů, a rakouská sexbomba Sybil Danning, vyzbrojena zřejmě největším výstřihem v galaxii). Zajímavostí je, že jde o jeden z prvních snímků hudebního skladatele Jamese Hornera a že na miniaturách vesmírných lodí pracoval tehdy šestadvacetiletý James Cameron. (14.03.2020)

Rozprávka odohrávajúca sa vo vesmíre, z ktorej by som bol vo veku 10 rokov hotový :) Dnes ale tiež nie je na škodu niečo takéto pozrieť a zaspomínať na časy keď sme pri takýchto (a podobných) rozprávkach trávili čas pri telke sledovaním nemeckých staníc, kde takéto vecičky chodili častejšie ako na STV. (15.11.2009)