Režie:
Jan TroellKamera:
Jan TroellHrají:
Eddie Axberg, Gudrun Brost, Ulla Akselson, Rick Axberg, Holger Löwenadler, Allan Edwall, Birger Lensander, Max von Sydow, Ulf Palme, Jan-Erik Lindqvist (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kluk z dělnické rodiny, kterému onemocněl otec, musí začít pracovat, aby uživil celou rodinu. Drsný příběh o dospívání ve Švédsku na začátku 20. století. (Netflix)
Recenze (17)
Za časů první světové války v neutrálním Švédsku formuje mladý dělník svůj vztah k životu. 1) Snímek názorně ilustruje důvody popularity levicových ideí ve své době._____ 2) Názorně je podán Olofův vývoj jak emancipační, tak i politický._____ 3) 19letý přitažlivý herec (jindy též zvukař) Eddie Axberg (hlavní role - Olof Persson) byl jasně trefa do černého. Zamlouval se mi i 22letý Stig Törnblom (anarchista Fredrik)._____ 4) 35letý režisér, spoluscenárista, kameraman a střihač Jan Troell svůj celovečerní debut zvládl skvěle a rád se kouknu na jeho další díla. Vše, co je ve filmu zajímavé (scénář, režie, kamera, střih), jde především na jeho účet. Spolu s výbornými typově přesnými herci nabízí snímek silný zážitek._____ 5) Přesto dávám jen tři hvězdičky. Může za to nejen silně depkoidní začátek filmu (až do práce na pile včetně), ale i samo téma, prostředí a doba vůbec. Ale moc na mě nedejte, film je to fakt dobrý. ()
Filmový Bildungsroman, ve stylu Goetha, Kellera nebo Gorkého (jeho jméno zde také padne). Střední škola "mimo lavice": nové předměty, noví učitelé, nová prostředí, nové myšlenky, a samozřejmě nové ženy. A přitom neuhnout od toho, co je dané uvnitř, ať už jakýmkoli způsobem. Jan Troell tady není takový pefekcionista (jako později), občas zkusí to a občas ono, podobně jako Olof Persson, sympatický hlavní hrdina. Pozn. 1: Tak jako Olof začínala tehdy spousta komunistů. Moje matka (92 let), která byla vždycky proti společnému majetku, mi o nich někdy vypráví, zvláště o zakládajícím členu KSČ ve Žďáře nad Sázavou, Tobiášovi, který ji (jako holku) měl velmi rád. Pozn. 2: Nevím proč zrovna u tohoto filmu jsem si uvědomil, jak jsem jím nakažen, či zkažen; když vidím klády, tak s tím, že na někoho spadnou, když vidím katr, tak s tím, že se někdo pořeže, když vidím železniční vagony, tak s tím, že někoho rozmáčkou - a přitom sekvence z nádraží byly v tomto filmu velmi zdařilé. ()
Natočené to má Troell úžasně a s nejedním dobrým filmařským nápadem, ale popravdě jsem od těch tří hodin čekal víc, než jen prosté zobrazení protloukání se životem jednoho kluka. Ano, vypovídá i o pracovních poměrech na začátku 20.století ve Švédsku a ten obecný sociálně-kritický ráz tam je dost znát, ale od tříhodinového filmu čekám prostě víc, nehledě na to, že tyhle další vrstvy by z příběhu plynuly tak jako tak. A věnovat se víc než jedné postavě by se u něčeho takového mělo automaticky, nebo aspoň pořádně věnovat té ústřední - proč ten kluk opustil rodinné zázemí a šel hned makat jsem odtušil, ale nedá se říct, že pochopil. A ani pak se nedá říct, že by se tu Troell snažil víc vykreslit jeho charakter, prostě ho nechal procházet různými pracemi a místy a hotovo. Nejlíp je na tom zobrazené, jak toho kluka ovlivňovalo a formovalo okolí, což se pochopitelně odrazí v závěru, ale ani to mě tolik nenadchlo, abych na základě toho dal vyšší hodnocení. Mimo formu se mi aspoň ještě líbil ten "cestovatelský" formát - od místa k místu, od jedné práce k druhé; být to road movie, získalo by si mě to víc. A málem bych zapomněl zmínit scény z kina ukazující jak krásu a nefalšovaný divácký úžas z němých filmů, tak i scény z práce, která by mi byla ze všech zde prezentovaných určitě nejpříjemnější :-) Takhle jen vnímám určité kvality, ale nechává mě to poněkud chladným. Podobně jsem ale vnímal i následující Troellův film Ten musí z kola ven, který mi přišel podobně nedostatečně propracovaný, ale byl na tom líp, než tohle, takže určité zlepšení za tu dobu udělal. A s tímhle faktem se někdy podívám i na Vystěhovalce, které už mám v plánu dlouho a neustále je odkládám kvůli jejich stopáži. Silné 3* ()
Myslela jsem, že dám tento skoro tříhodinový film alespoň nadvakrát, ale dopadlo to tak, že jsem se od něho nemohla odtrhnout a najednou byl konec. Prožívala jsem Olofovy pracovní peripetie, s obzvláštním zaujetím pak všechno, co se týkalo začátků kinematografu. Drsnější a krušnější chlapcovy zážitky, kterých byla většina, dobře vyvažovala hravá kamera a hudba. ()
„Tu máš svoj život,” ako na tanieri, Olof Persson, ktorý si jednak "túlavé topánky" dostal, keďže si dlhšie nikde neposedel, a tak si svoje zamestnania, ako také ponožky (vy)striedal, a to od počiatočného - splavovania vyťaženého dreva, ďalej cez tvrdú prácu v tehelni, a potom i na píle, cez konečne lepšiu pozíciu v kine, kde sa stávaš lepičom plagátov a predavačom cukroviniek (možno sa nakoniec vypracuješ až na premietača, chlapče ?), po lopotnú robotu na železnici, kde dokonca založíš odbory a bojuješ i o stávku za vyššie mzdy, o čom mimochodom prostredníctvom famózneho čiernobieleho obrazu (vy)rozprával švédsky režisér, kameraman a strihač v jednom - Jan Troell, a to konkrétne vo svojom oslnivom a majstrovskom debute z roku 1966, v ktorom si hlavnú úlohu zahral Eddie Axberg, ktorý sa následne objavil aj v režisérových skvostoch Vysťahovalci a Nová zem... Tento, takmer 3-hodinový snímok sa odohráva počas 1. svetovej vojny, kde sa síce nezastavím na kus reči s vojakmi v zákopoch, ale i napriek tomu je naprosto viditeľné, že sa nenachádzam v inej dobe, ako tejto, pretože skrátka dobovú výpravu i kostýmy, si nemožno spliesť s úplne iným časovým úsekom, než práve s týmto, a to ani nehovoriac o nemých filmoch za doprovodu sprievodnej hudby, na ktoré sa spolu s Olofom pozerám... Možno som očakával o málo viac, no ľutovať strávený čas tomuto filmu nehodlám ! ()
Galerie (6)
Photo © Svensk Filmindustri (SF)
Zajímavosti (3)
- Natáčelo se v okolí měst Boden a Jokkmokk na severu Švédska. (Cheeker)
Reklama