Dreamgirls

Muzikálům a filmům nad 2 hodiny se dost vyhýbám, ale tento film je vážně kvalitní. Dobrá hudba, herci, kamera, výprava a zajímavé ztvárnění, které nenudí. Velké plus(jak u Speed Racera), že během muzikálového čísla vypráví režisér další části příběhu. Mé hodnocení 4 hvězdičky... Ale je pravda, že tento hudební žánr není můj šálek čaje… (10.07.2008)

Pokud je pro vás R´n´B muzika stejným zážitkem, jako pro mě vykastrovaný zpěv Pavla Horňáka (pro pamětníky :o)), či v současnosti třeba kvílení Tokyo Hotel (ještě teď se třesu), tak se Condonovu filmu vyhněte velkým obloukem. Zde nenajdete sofistikované dějové linie, ale jednoduchý přímočarý děj o "Popelkách" co ke štěstí přišly a úskalích jejich slávy, který stojí právě jenom na ´černé muzice´a silných hlasech. Oscarem oceněná Jennifer Hudson není - přiznejme si - bůhvíjaká herečka, ale když promlouvá zpěvem, dějou se teda věci. Zvládá s přehledem všechny hlasové polohy a když to "rozpálí", mohla by svým mocným hlasem i beton řezat. Její zoufalá zpověď před silvestrovským večerem - to je erupce emocí, permanentní husina a mrazový maratón po zádech. Eddie Murphy si oscarovou nominaci zasloužil jenom tím, že neprdí, neříhá a nedělá šašky, Beyonce bych si pověsil na zeď (plakát :o)) a charismatického Jamieho Foxxe mám film od filmu stále raději. (26.05.2007)

Rutinně natočený hudební film. Čekal jsem důraznější tah na branku a překvapivější vývoj, místo toho na mě čekalo několik afektovaných muzikálových čísel a přepjatých hereckých výkonů ala jsem černoch, proto musím mít pořádně prořízlou pusu (že by se Jennifer Hudson inspirovala u Whoopi Goldberg?). Takových stereotypů se za těch 130 minut našlo víc, možná to bylo tím, že film, z drtivé většiny obsazený černošskými hvězdami a mapující černoškou hudbu, měl (zcela nelogicky) na starost režisér bílé pleti. Výsledek tomu přesně odpovídá. 6/10 (02.01.2010)

Ze začátku slibné hudební drama, ale poté co se trio přeskupí se film rozpoltí a od toho okamžiku mě film začal trochu nudit. Dějová linie s Effie mě bavila a možná bych trochu více zvýraznil a prodloužil její comeback, narozdíl od hlavniho tria, které jaksi stagnovalo a lidé kolem se uchýlili k plácání jednoho a toho samého. Samotné písničky byly hezké a výprava také, co mi ale vadilo nejvíce je, když si chtějí mezi sebou něco vyříkat, tak si to radši "vyzpívají", neskutečně dlouho kvákání, že třeba musí odejít, nebo že je brzdí atd. Nečekal jsem nového Raye, ale trochu jsem byl zklamán. (18.08.2011)

Film o aroganci, závisti, lidské pošetilosti a o zpívání. To jsou Dreamgirls. Trio, které mohlo mít vše, jenže chamtivost a nafoukanost jim jejich budoucnost přetrhali. Nejvíce je to pocítit v postavě Curtise Taylora, který od začátku překypoval optimismem a v závěru, když se z něj stal arogantní snob, máte sto chutí mu jednu třísknout. O Dreamgirls jsem toho hodně slyšel. Dokonalé písničky, výborné herecké výkony (viz. Oscar pro Jennifer Hudson) a nálada, kterou milovníci R´n´B uvítají s otevřenou náručí. To všechno film plní na 100%, jenže k té dokonalosti něco chybí. Překotný děj přes srdce přenesu, ale občasné klišé scény už ne. Chápu, že takové filmy o hvězdách bývají, jenže u Dreamgirls je to až moc patrné. Každopádně obrovská spokojenost a o Jennifer Hudson se jednou bude psát na titulních stranách novin. Ať už jako o zpěvačce (lepší hlas jsem ještě neslyšel) a nebo jako o herečce (na dubut nadprůměrný výkon= Oscar více než zasloužený). (06.01.2008)