Grace už není

Rozmyslam, ci vie John cusack hrat - mozna ze jo a mozna ze ne. Kazdopadne od Con Airu 1997 uz uplynul nejaky ten piatok, a ten herec sa hodne trapi. Reclaim 2014 som povazoval za aspon slusny priemer, tu na ide uz o podpriemer, s planymi dialogmi, kulisami. REziser James C. Strouse bude asi pekny amater, len sa u filmu stale zauca . 20 % (26.06.2019)

Sentimentální citovka, která mě o svým obsahu moc nepřesvědčila. Ta mladší holka tam byla jenom kvůli kudrlinám a ta starší dostala nakázaný přestat se smát, i když neměla důvod, když to nevěděla. To téma mě taky moc nebralo. Ale co mi na tom nejvíc vadilo, tak frekvence výskytu slova "máma" za minutu. Ničím to nepřekvapí a skončí to přesně tak, jak se dalo očekávat - dojemnou scénou. Moc nedostatků na dobrej film... (11.11.2008)

Pekným, priam až poetickým spôsobom natočená dráma o tom, že niektoré pravdy sa len ťažko vyslovujú... Čo sa týka obsahovej stránky, na danú vec mám svoj názor a ten sa diametrálne odlišuje od toho Stanleyho. Navyše pokiaľ ide človek človek šíriť "demokraciu" do sveta, tak musí počítať s tým, že sa už nevráti. Myslím, že rečiam typu "musíme brániť slobodu" , "chránime náš americký národ" a podobne, tak tým už dnes nikto neverí. Možno len ten najväčší tupec. Takže obsahová stránka ma dosť iritovala, no oceňujem to spracovanie a herecký výkon. To bola extraliga. Nadpriemer. 75/100 (11.09.2019)

Komorní, nezávislé road-movie/drama s výborným výkonem představitelky starší ze sester Heidi, která mi dala vzpomenout na Sarah Bolgerovou z In America, malá sestřička byla okouzlující svou nevinností a dětskou přirozeností a nebylo tak třeba cokoliv hrát. Na Cusacka jsem si musel chvilku zvykat a musím říct, že se jedná snad o jeho první roli, kdy jsem jeho herectví postupně uvěřil a neměl pocit ze sledování přehrávání. S jeho postavou muže vyrovnávajícího se se ztrátou vlastní ženy, nesplněného snu. A též zmateného, zlomeného, ale milujícího otce, který si neví rady se zveřejněním kruté pravdy vlastním dětem, jsem se sžil. Stát se mi podobná věc, dost možná bych jednal podobně. Uvěřitelnost v emocích, nenucený jemný humor, přijemná poetika podpořená výbornou kamerou, velmi mírný patos a otevřená kritika americké zahraniční politiky za bushovské mašinérie. Na konci, při zastávce na pláži, jsem bečel a nestydím se za to. 90% (nic pro pozéry, takže Dwejne ... pracky pryč) (18.08.2014)

Trochu ma prekvapuje modrá farba u tohoto filmu. Vypovedá predsa o smrti, ktorej symbolom je krv, čiže červená farba, takže už len z princípu....Stanley sa dozvedá o smrti svojej manželky a tak sa vydáva na cestu, akúsi dovolenku so svojimi dcérami. Vyzerá to, že má plán, ako sa s nimi viac zblížiť a tak ich pripraviť na onú skutočnosť. Ale tento akt je skôr prejavom jeho bezradnosti, možno trochu zbabelosti a nemohúcnosti. Každopádne toto jeho inštinktívne rozhodnutie sa prejaví neprekvapivo ako správne. Grace is gone stojí skôr na princípoch nezávislého filmu, ako klasického dojáku, preto mi trochu vadil emócie navádzajúci klavírny motív v niekoľkých záverečných scénach. Musím ale uznať, že ma emocionálne dostala tá záverečná. A čo ak veci, ktoré nám hovoria oficiálne úrady, sú iba klamstvá? Tak potom nám boh pomáhaj. (08.01.2013)