Žízeň

Tíživě depresivní - to je charakteristika, která mě při sledování tohoto filmu napadala nejčastěji. Přitom je to dobře udělané, atmosférově výborné, dostatečně (úpírsky) kreativní a Kang - ho Song je PAN herec (napadlo mě už při filmu JSA). Jen tento film nemám aktuálně náladu ukazovat manželce a podívat se na něj znova. Té tíživosti bylo moc. ■ P.S. Nemohu si pomoci, z úpírských filmů u mě letos stále vítězí švédský Låt den rätte komma in. Přestože může vůči "Žízni" působit v některých okamžicích amatérsky. (23.12.2010)

Nový rozměr tomuhle filmu v mém případě dalo, že jsem si uvědomila, že je to vlastně korejská Tereza Raquinová (jako vyšitá) opepřená krví, upíry a černým humorem. Zola se možná obrací v hrobě, ale já vrním spokojeností. Plný počet za první pohled a i za druhý pohled filmu jako adaptace. Takhle se moderně zpracovává klasika prosím! (28.03.2010)

Režisér kultovního a řádně brutálního "Oldboye" (a řady jiných snímků, které většina komerčních diváků vůbec nezná) nám představuje svůj pohled na upíří tématiku. Nechybí krev a celá řad absurdních situací, (už jen to, že hlavní hrdina je kněz, naznačuje, že se nebude jednat o standardní hororovou podívanou) které některé diváky odradí, jiné zaujme a ostatní strhne. Ubrat na přepálené stopáži a bych bych o něco spokojenější. (20.03.2013)

Po uletenom I am Cyborg... Park znova v plnej sile, tak ako sme si ho obľúbili. Netradičná upírska dráma, ktorá rozpráva o tom aké je to byť upírom proti vlastnej voli, ako zahnať "smäd" a neublížiť nevinným, ale aj o tom, že upír - nech sa snaží akokoľvek zapadnúť do spoločnosti - zostane vždy len upírom. To všetko podané Parkovsky agresívnym vizuálnym štýlom, s fúrov čierneho humoru a fantastickými nadsadenými scénami, ktoré sú v konfrontácii s extrémnosťou mnohých momentov a celého konfliktu ktorým precházda hlavná postava o to posobivejšie. (10/10) (01.04.2010)

Podobně závažné etické otázky ("co lze učinit v dané situaci?") jako ve své trilogii o pomstě, řeší Park i ve svém posledním snímku. Hned z několika důvodů je to obtížnější odhalit a docenit. Jednak je potřeba si všímat jak se postupně film více a více noří do různých žánrů (neboť na začátku se tváří jako běžná festialová artovka, od níž by se v zásadě motiv upíra, který je navíc knězem, dal odpárat), přičemž je ještě potřeba být nalazen na fakt, že od komedie, přes horor k dramatu se to dá stihnout během pár vteřin. Morální dilemata se ke všemu nikterak neprojevují v dialozích, který je ostatněš minimum, a je třeba je vyčíst z jednání a hereckého projevu hlavního hrdiny. V technicky podmanivém, opojném a zároveň zneklidňujícím balení (kde se často prostopují techniky navozující napětí mezi digitální opulentností snímání a realistickým přístupem) se odvíjí drama o vztahu lásky a etiky u bytostí, které nejsou ani lidmi ani zvířaty. (07.07.2009)