10 dní před katastrofou

Opět jednou zajímavý a dosti nekonvenční evropský film - formou i obsahem... Politický thriller? Rodinné drama? Společensko-historická fikce? . . . Každopádně tvůrci zjevně věděli, co a jak chtějí natočit a to se jim i d.m.s.n. velmi(!) podařilo. Film má skvěle vybudovanou civilně autentickou atmosféru - právě díky té >možnáněkomupřipadající< nudě, která v sobě ovšem nese až dokumentarizující vývoj děje, přičemž ovšem napětí (i mezi sourozenci a jejich průvodkyní! ;-) by se místy dalo až krájet a finále s ač očekávanou pointou je prostě (až >akčně< ) brilantní... J.T. navíc v roli psychopatického nájemného vraha (recitujícího při zabíjení Williama Blakea ;-) je svým chladnokrevně bezcitným výrazem >bez mrknutí oka< neuvěřitelně působivý, takhle si lze představit skutečného postmoderně nehollywoodského zabijáka... ;-) . . . Nu ano, žádný velkofilm, leč přesto dílko s atmosférou nepopsatelně lepší, než všelijací ti hw agenti bez minulostí a jiné mýty... Tohle je prostě film, který i díky svému do reálných historických událostí zasazenému ději a provokativnímu nadhození některých souvislostí vás nenechá v klidu a bez následného zamyšlení! Tedy - jak koho zase, že... - - - - - (Poprvé viděno 30.3.2009 na dvd, komentář zde jako druhý - 30.3.2009) (30.03.2009)

Ano, atmosféra, civilní pojetí, ruchy, kamera, to vše je velmi zajímavé. To, že není použita hudba je už horší, protože tohle není home video a některé scény by hudba filmově podpořila. Horší je to s příběhem a vztahy. Ty jsou přepálené až do neúnosna a mezi ústřední cestovatelskou trojkou to prostě nefunguje ani náhodou. Příběh, který postupně rozplétáme, nemá kromě samotné pointy žádná postupná odhalování, takže divák ostrouhá mrkvičku a napětí se skutečně nekoná. Ani vnitřně, ani vnějškově. Nakonec to vypadá jako cestovatelský bedekr s pár autentickými záběry z měst, s pár herci na place, kteří nemají moc co dát. (05.04.2011)

Tenhle film se tváří jako něco mezi dramatem a thrillerem, ale nechybí ani romantika a občas to vypadá skoro jako parodie (genderově převrácená scéna, kde zatímco muž vaří večeři, ženy si čistí zbraně). Bez brýlí skoro slepá špiónka v podání Juliette Binoche i psychopatický zabiják recitující básně v podání Johna Turturra jsou při vší úctě k dotyčným hercům vrcholné castingové omyly. Cokoli z té romantické linie mezi Sarou Forestier a Tomem Rileyem mi přišlo lépe napsané, zahrané i natočené. Slabota. (16.11.2009)

Nemůžu si pomoct, žádné mysterium se nekonalo, umělecký zážitek se nedostavil, o zábavě ani nemluvě. Přes účast známých hereckých jmen tento film považuju za filmový blábol. Scénáristu si představuju jako recesistického studenta, který se vsadil s kamarády, jak velkou že to blbost na téma 11.září 2001 mu snobové sežerou. (08.11.2009)

Zasněný a něžně romantický špionážní prequel k naprosto (?) nečekaným hrůzám 11. září 2001. Juliette Binoche, ta nádherně mlsná stará želva, si ho ukradla celý pro sebe. Jenže co s tím, pro mě při prvním zhlédnutí filmu opravdu nestravitelným, poetickým psychopatem Williamem Poundem? Co by. Necháme ho jeho doktorovi a básním a pošleme mu číšníka. Dýňovou polévku s mátou a víno ročník 98. A co s vámi, lidi, které film neoslovil nebo dokonce zklamal? Jen takový nápad. Sundejte si brýle... možná uvidíte film i náš svět očima Irene. Zamlženě, ale svým způsobem jasněji. (16.10.2019)