Mlčení

Ze jména Martin Scorsese jsem si nikdy nesedal na zadek, nikdy jsem s napětím neočekával jeho díla, když jednoduše přišla možnost, tak jsem se podíval. Navíc tady zřejmě nebudu optimální cílová skupina, nicméně ač jsem se snažil, Scorsese si mě nezískal. Znovu pohlíží na pochybnosti o zákonech a konvencích, znovu je umanutý a jde si za svým, ovšem kam se poděl ten energický chlapík, který pumpoval jednu svěží scénu za druhou v případě Vlka z Wall Street? Tady sice buduje atmosféru, ale rozhodně ne hutnou a v enormní stopáži dokonale zapomíná na tempo. Nevím, jestli zatoužil být oslavován i v seriózních kruzích, ale příběh sám o sobě působí jako udýchaná variace na „nijaké“ téma, která není ani překvapivá, ani zajímavá, a prostě je jen vypravěčsky nezvládnutou a divácky nevděčnou story o čestných a čestnějších, oddaných a oddanějších. Ač asi odvážné, tak hodně rozpačité!! (01.02.2017)

Ono je už z režiséra tohoto filmu patrné, že tento film nebude žádný nazdárek. Martin Scorsese má dar točit revoluční filmy dané doby a tento nebude výjimkou. Jen je problém, že nenabízí jednoduchý, smysluplný a logický příběh. Japonci jsou totiž všechno možné, jen pro nás ne úplně pochopitelní a je třeba je dlouze studovat. A možná právě proto je tento film tak zajímavý a možná právě proto je to důvod, že se rozhodl Martin Scorsese natočit takový kousek. Přitom naprosto chápu tu tichou kameru, za kterou mluví obraz toho, co se na dané scéně děje. Tenhle film je tím totiž natolik zajímavý, že je vlastně hrozně nepřístupný. Však posuďte sami. Délka filmu je 161 minut. Většinou času ve filmu zažijete ticho, zmar a dva kněze, kteří jsou evidentně někde, kde by být vůbec neměli. Divák se vlastně ani nemůže divit tomu, co vidí. Čemu jsem se ale divit dokázal, tak výkonu Andrew Garfielda, který už dávno není tím nedomrlým Spidermanem, za což jsem ho dřív měl. Konečně se také mohl projevit. A spolu s naprosto úžasnou kamerou jsou to dva důvody, proč stojí za to tenhle film vidět. Já byl nadšen. Sice Mlčení není jednoduchý film, ale má plno úžasných momentů. A ty stojí za to zažít! (27.02.2017)

Dlouhý, dlouhý, sakra fakt to bylo dlouhý. Na Mlčení jsem se těšil, těšil jsem se na pomalé vyprávění a dramatické okamžiky, které svádějí nitra hlavních hrdinů. Ono se to tam sice opravdu děje, ale na můj vkus až po strašlivě dlouhé době. Okamžikům, kdy je Rodriguesova víra zkoušena na nějaké opravdu hardcore úrovni, předchází snad hodinu a půl dlouhá pasáž, popisující příchod a tichou přítomnost Rodriguese a Garupea na ostrově. A ta byla na svoji délku obsahově proklatě prázdná, až nudná a neměl jsem pocit, že by si mě jako diváka nějak pro druhou část předpřipravila a tím tak ospravedlnila zmíněnou stopáž a obsah. Vlastně jsem celou dobu Martymu fandil, ale je nutno přiznat, že Mlčení žádné nezapomenutelné veledílo není. Scorseseho myšlenkově podobné Poslední pokušení Krista toho předá asi více. 6/10 (15.03.2017)

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Adam Driver přirozeně je bohem seslaným mezi nás smrtelníky, ale jsem skoro v pokušení prohlásit, že nejkrásnějším mužem filmu byl Yosuke Kubozuka, a nebo ještě lépe řečeno Kichijiro. Jinak si nejsem úplně jistá, o co jde panu režisérovi. Konkrétní obrazy utrpení mnou silně rezonovaly a býti v rukou schopného (evropského, ale ne nutně) režiséra, nejspíš bych brečela ještě měsíc a přemýšlela ještě rok, ale Scorsese dělá všechno pro to, aby jejich význam co nejvíce otupil, znemožnil a zdiskreditoval. Ve světě, ve kterém existují filmy Hanekeho, Dumonta a Jancsóa (Jancsa?) je Mlčení jen pokus, a to téměř směšný. Sice jsem za hlas Ciarána Hindse byla v pokušení hodnocení zvednout, ale posledním záběrem to Scorsese zase zkazil. On skutečně nedělá film o Bohu a o lidech, ale zaujatě jenom o křesťanech. (15.04.2021)