Mlčení

Obdivuji Scorseseho za to, že po divácky atraktivních kouscích typu Vlka z Wall Street nebo Prokletého ostrova bez váhání sáhne po srdeční záležitosti, u které mu musí být od začátku jasné, že komerčně narazí. A jak je u srdečních záležitostí zvykem, člověk jen nerad něco vynechává, omezuje či zkracuje. Boj za pravdu, proti utrpení i s vlastním já je v jeho podání i díky fenomenálnímu Garfieldovi v dobrém slova smyslu zničující podívaná, která nastoluje sto a jednu otázku, ale sází je většinu času na jedno a to samé téma, což se při takto štědré stopáži chtě nechtě omrzí i vstřícnému divákovi. Skrz Prietovu strhující kameru se na Mlčení velice dobře dívá, ale vzhledem k až polopaticky pomalému scénáři se s ním hůře mluví. (24.02.2017)

Těžko jsem si v jeden pozdní večer (a na poslední chvíli) mohl zajít na tak poutavý nedivácky film o náboženství(ch) co nevyznávám, kultuře mně vzdálené a cizí, nesoucí se v tichu, strádání, rozmluvách s Bohem, pochybách, deštích a mlhách. Nemám jednoznačný verdikt, ani jasno o sdělení, ale přesto mě Scorsese udržel ve zvláštním napětí a obrazově to byla paráda. Celou dobu mě provázely úvahy nad nesmyslností, paradoxech, iluzí a neuvěřitelnou historií křesťanství. (15.03.2017)

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Obrovský film v každém ohledu. Tleskám Scorsesemu že nakonec dokázal protlačit svůj vysněný projekt a my máme tak možnost sledovat snímek o velikosti víry a nesmrtelnosti ducha. Musel jsem se samozřejmě prokousat ne zrovna moc divácky atraktivní úvodní hodinkou. Naštěstí poté je divák odměnen neskutečně silným příběhem, poutavými dialogy a úžasnými scénami s precizními hereckými výkony. Přiznám se že jsem už dlouho takhle silně o nějaké Scorsesovce nezapochyboval jako právě nyní. Nicméně hluboce jsem se mýlil a uctívám tě Martine i nadále. 70% (07.09.2017)

Slavnostně oznamuji, že Martin Scorsese objevil spolehlivý lék na nespavost. Doporučuje 9 z 10 dorůžova vyspaných diváků. Název snímku je opravdu více než výmluvný. Téměř tříhodinová přehlídka toho samého, která je vizuálně vskutku působivá. Dokonce i to ticho má cosi do sebe. Jen je velkým problémem udržet po celou stopáž oči otevřené, abyste to celé zvládli patřičně docenit. Když se k tomu přidá Garfield, který spolehlivě degraduje každý film a kterého jednoduše nesnáším, tak je o nepříliš kvalitní divácký zážitek postaráno. Vážně nechápu, z jakého důvodu toho nesympatického dementa režiséři obsazují. Dvě hvězdy za několik atraktivních momentů a několik zajímavých dialogů, které jsem neprospal. (25.07.2017)