Láska za časů cholery

Čekal jsem tady hodnocení alespoň 86%, už kvůli Bardemovi, jehož nahnilé charizma hýbe světem (ve skutečnosti právě on byl pro mne tím, co sledovatelnost tohoto díla limitně přibližuje nule). Mám spoustu výhrad: už samotná Marquezova předloha je dost pochybná, mělo se to spíš jmenovat "Zamilovanost a šukačka za časů cholery", protože s láskou to nemá nic společného. Dále je zde celá řada rušivých vlivů: Film z latinského prostředí, kde všechny ruchy a hudba jsou španělsky, je namluvený anglicky, a to včetně psaných textů (šťávou na podbřišku). Jediný odkaz na vrcholné dílo latinské literatury je tady v tom, že postavy mluví s nesnesitelným rádoby latino přízvukem. Dále maskéři. Jednotlivé postavy vypadají v různých fázích filmu dost nesourodě, třeba až o 30-40 let od sebe (ačkoliv původně startovaly na stejné věkové čáře). Ono se to pak na konci sice spojí, teda až na osobu Ferminy, která i v sedmdesáti má krk jak dvacítka, že i Helenka Vondráčková bledne závistí. Přitom když hraje šestnáctiletou, vypadá na čtyřicet, kolik jí ve skutečnosti je. Celkově se jedná o nudný film. (14.04.2014)

Předlohu jsem četla, ale nedočetla - prostě mě to nechytlo. Tak jsem si řekla, že tohle kulturní Áčko napravím a aspoň zhlédnu film. No - nebýt Javiera Bardema, který je mi hodně sympatický, tak bych to nedodívala ani do konce. A když jsem to do konce dodívala, ve výsledku ve mě tahle Láska ani žádnou stopu nezanechala. (13.09.2013)

Tak velký příběh, tak velká láska, a přesto ve mě osud Florentina a Ferminy nevyvolal žádné velké pohnutí. Výprava byla slušná, Bardem přesvědčivý, Giovanna Mezzogiorno krásná a adaptace poměrně věrná předloze, tak jak je možné, že dominantním pocitem byla nuda? Snad to bylo tou přepálenou délkou, snad lhostejností s níž Newell příběh velké nešťastné lásky předkládá, snad podivně strnulými hereckými výkony. Možná jsem měl raději sáhnout do knihovny pro Marquézovu knihu. (10.05.2011)

Další pokus zadaptovat pro film mystickou hru se slovy spisovatele Gabriela Garcíi Marquéze. A opět pokus rozpačitý, neb kouzlo mystiky jen tak filmově zprostředkovat nejde. Když se vezmou Marquézovy knihy (ty, jimiž se proslavil, nikoliv sběr ne již tak povedených novel a delších povídek) z hlediska děje, jsou jím buď přeplácané (Sto roků samoty), nebo chudičké (Láska za časů cholery, Kronika předem ohlášené smrti). Pokud chce někdo adaptovat jeho dílo pro film, musí totiž zachovat to nejpodstatnější, co je knihám vlastní - mystickou atmosféru, kdy mrtví rozprávějí se živými, kdy lidská jatka dostanou poetický název a patří ke sledu různých světových příčin a náhod, kdy se hraje se slovy, významy a symbolikou. Tak trochu se to povedlo ve filmové adaptaci Kroniky ohlášené smrti z roku 1987, Francesco Rosi má totiž podobné smýšlení i vize. A proto je také nutné říci, že se tato nová adaptace Lásky za časů cholery nepovedla. Inscenačně je nudná, působí jako TV film, chybí tomu větší výprava, hra s barvou, charakteristikou místa apod. Chybí ono mystické podhoubí a v podstatě jde právě jen o ten převyprávěný děj. A ten je vskutku banální - jednu ženu milují dva muži a ten jeden je ochoten čekat na ženu i za práh stáří. Obávám se, že režisér Mike Newell to vzal jako nějakou bokovku tenhle film a herci Benjamin Bratt, Javier Bardem a Giovanna Mezzogiorno jako zkoušku masek, protože některé z nich, kdy mají představovat staříky a stařenku, jsou vyloženě směšné. Jako bonus zde najdeme jen fotogalerii (3:42) a nutno ještě podotknout, že zatímco v zahraničí má obraz formát 2,35:1, české vydání 1,85:1. (28.12.2014)

Kdyz si odmyslite, ze by to melo mit neco spolecnyho se jmenem Marquez, dost udesny, az smesny masky, na hlavu postavenej scenar, ze zacatku neuveritelne spatny herce (bijte Leguizama), humor, kterej sice potesi, ale jinak tu nema uplne moc co delat, dost podivnou rezii a naopak si primyslite na platne Shakiru a ocenite krasu Mezzogiorno, tak to docela jde. ALe jinak slovo telenovela je tu az nebezpecne na miste. P.S. - A ta anglictina se spanelskym prizvukem, to je taky radost :o( (15.01.2008)