Taková je Anglie

Železná lady vládla deregulačno - privatizujúco - militaristickým spôsobom zatiaľčo na uliciach dorastala oceľová mládež. Mládež, často frustrovaná neveselou rodinnou situáciou, prepúšťaním či alkoholizmom rodičov. Jedným z obetí vládnej vojenskej politiky je aj hrdina príbehu - malý chlapec, ktorý stratí otca nasadeného do boja o Falklandské súostrovie. Chýbajúci otcovský vzor mu ponúkne najprv sympatický galgan, ktorého onedlho nahradí tvrdý a sebavedomý plešivec s agresívne presadzovanými politickými heslami. Chlapcovi imponuje jeho ráznosť a nekompromisnosť, pričom oboch spájajú rodinné frustrácie. Obetného baránka partia skínov vidí - napájaná politickými školeniami neonacistického spolku - v Pakistancoch a inofarebných imigrantoch. Vydarený obrázok doby na príklade konkrétneho príbehu. Doby, v ktorej skinhedské hnutie postupne transformovalo z pôvodnej radikálnej obrany robotníckych práv na rovnako radikálnu obranu vlasti a národa. So všetkými svojimi bizarnými sprievodnými znakmi, spájajúcimi v sebe: elegantné oblečenie so štýlovými Martenskami a značkovými košeľami, šialené odevné kreácie dievčat, fajčenie trávy, chodenie chlapčekov s dospelými slečnami, demolácie opustených priestorov - ako jednej z mála uskutočniteľných voľnočasových aktivít, svojskú hudbu, túžbu zaradiť sa do správnej partie a prebúdzanie jasne stanoveného názoru národ a rasu. Film neobhajuje skínov ako nešťastných hrešiacich jedincov. V prvom rade ide o skvele spracovaný príbeh s pár všeobecnejšími znakmi, spočívajúcimi skôr v zachytení celkovej situácie a módy. Nepriamo sa poukázalo na potrebu skorého lekárskeho zachytenia psychicky narušených mladistvých. Pretože, ak sa im prepečie násilnícko agresívna mladosť (často len verbálna), neskôr z nich často vyrastajú politickí lídri, žurnalisti či moderátori, populisticky k sebe ťahajúci masy. V skutočnosti sú to len tupé bábky riadené ideológmi a podnikateľmi v pozadí. (02.12.2014)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

║Rozpočet £1,5milióna║Tržby USA $329,379║Tržby Celosvetovo $8,155,222 ║ Ozaj krásny obraz Angličanov, fakt výstižné, herecky veľmi pôsobivé a dej určite zaujme aj keď ide o dosť krutú sondu do spoločnosti. /videl v kine: 55%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) (05.04.2010)

Konečně film, který ukazuje rozdíl mezi opravdovými skinheady a nacisty. Herecké výkony jsou přesné a hrozně se mi líbilo, jak tam byla ta skinheadská móda a vysvětleno, že praví skini NEJSOU rasisté a bylo mezi nimi i hodně černochů. Všichni poslouchali ska a reggae, ale samozřejmě se dočkáme i střetů s nácky, kteří mají bohužel velmi podobnou image. Atmosféra chudé Británie je vystihnutá moc dobře. (21.08.2012)

Poměrně pěkně vydařené psycho-drama, které je zajimavé především tím, že se točí převážně okolo 12letého hocha, který často býval díky rodinné situaci terčem narážek a posměchů svých spolužáků, a tak se jednoho dne přidal k plešatým hlavám a po lehkém uvedení začlo celkem těžkořešitelné drama. Co musím vyzdvihnou byla skvělá atmosféra, skvěle vybraní a upravení herci což na mě působilo opravdu dost věrohodně, a já se tak ještě lépe mohl vžít do příběhu. Bohužel i přes veškeré klady jsem hodně váhal mezi 3* nebo 4*. Ono film jakožto celek mě v konečném výsledku zkrátka nezaujal tak, jak by teoreticky mohl. 65% Viděno v kině na 40. LFŠ. (28.07.2014)