Monty Python v Hollywoodu

"My jsme ráno vstávali v deset hodin večer, půl hodiny předtém než jsme šli spát, snědli trochu studeného jedu, pracovali 29 hodin ve mlýně, a když jsme přišli domu, tak nás táta zabil". :-)))) Nová scénka o čtyřech anglických gentlemanech je naprosto nejlepší. Osobně bych přidal víc scének a ubral písničky, i když Lumberjack zpívaný Ericem Idlem, po jehož boku se culila Carol Cleveland (namísto Michaela Palina a Connie Booth) neměl chybu, Sit on my face taky ne. (30.07.2008)

Skvelý zážitok, šťavnatý humor v spojení s typickou komediálnou charizmou mojej obľúbenej skupiny anglických "ujeťákov". Monty Pythonovci naživo z arény Hollywood Bowl obsahujú známe pythonovské skeče, ale našli sa aj také, ktoré som ešte nevidela. Páčilo sa mi, ako americké publikum výborne reagovalo, fandilo, dokonca v niektorých momentoch doslova ryčalo od radosti a vstávalo zo stoličiek, keď sa dej niektorých skečov presunul do hľadiska. Všetko to končí nádherným "Lumberjack song" v podaní Erica Idlea. Neodpustím si jeden malý spoiler nadväzujúci na komentár Anglie: "Fucking close to water!" :-))) (14.07.2005)

Nemá cenu se rozepisovat co a jak. Jestli máte problémy s návaly smíchu, tak na tohle nekoukejte, protože byste mohli taky smíchy umřít. Pánové, smekám. Pochvala také patří geniálnímu publiku - to musel být komparz z Anglie, protože to rozhodně nebyli amíci... ;o) Těžko sice tohle označit za film, ale hodnotí se tady i hudební DVD, takže si s radostí zahodnotím taky... Hvězda dolů za ty dvě improvizované scénky bez pointy (ostatní improvizované byli ovšem famózní) a krátkou stopáž. [duben 2006] (07.04.2006)

Opět skvělé, vynikající, ale zase ne nejlepší. Ono je tam hodně vtipných scén a ten humor se mi fakt líbí, ale prostě ne vždy se zadařilo a zpěv mě totálně nebavil, takže jsem ho přeskočil vždycky, tím mi vzniklo tak 50 minut čistého času, což není zase tak moc. Ale jako pokud se člověk chce zasmát, tak je to dobrá volba. (01.02.2010)

"Já jsem ráno musel vstávat už v deset hodin v noci, půl hodiny před tím, než jsem šel spát, jedl jen kousek studeného utrejchu, pracoval ve fabrice devětadvacet hodin denně a šéfovi platil za to, že jsem vůbec mohl chodit do práce, a když jsem přišel domů, tak nás otec vždycky zabil, tančil na našich hrobech a zpíval Alelujá!" Skeče tady získávají další rozměr. Jsou obohaceny o bezprostřední a autentickou reakci publika a Monty Pythonovci se neomezují jen na jeviště, ale kolikrát zamíří do diváků, aby je ještě více zapojili do svého učinkovéní. Snůžka skečů velmi rychle jdoucích za sebou mě připoměla divadlo Sklep. (04.09.2009)