John Carter: Mezi dvěma světy

Vidím, jak Mars září na obloze a zírá otevřeným oknem na můj pracovní stůl. Zdá se mi, že mě volá k sobě, tak jak mě dosud ještě nevolal od oné vzdálené noci hrůzy. Prostory vesmíru pro mě přestávají existovat a zřím před sebou krásnou černovlasou ženu, stojící v zahradě královského paláce - kolem její šíje ovíjí ruce malý hoch a dívá se s ní na vzdálenou planetu Zemi. U jejich nohou sedí obrovské ohavné zvíře se srdcem z ryzího zlata. Věřím pevně, že oni čekají na mne, a cosi mi v nitru našeptává, že se s nimi opět brzy shledám. - - - Kéž by v adaptaci následujcího dílu Burroughsovy ságy bylo více okamžiků podobným těmto... (09.03.2012)

V pohodě koukatelná fantasy jednohubka. Skvělé efekty a zvuk, podmanivá výprava a zajímavé mimozemské prostředí výrazně podpírají lehce rutinní příběh, který se již v dnešní době vážně tvářit nemůže. Taylor Kitsch je ok, ale Jake Gyllenhaal by byl lepší. Jinak si ale na nic stěžovat nemůžu. Dvě hodiny utekly jako voda, Lynn Collins má krásné oči a John Carter směle aspiruje nejen na nejlepší popkornovku letošního roku, ale vizuálně i nejlíbivější podívanou od dob svěžího a kouzelného Prince z Persie. 75% (19.09.2012)

No tak tohle se teda moc nepovedlo, sice presne ten typ filmu, u kteryho bych cekal, ze me bude skvele bavit, ale bohuzel, tohle Stantonovi moc nevyslo. Sem tam zazlobi nejakej trik, vizualni stranka taky neni nejak dechberouci, ale je fakt, ze kulisy jsou docela originalni. Pribeh sam o sobe je sice jednoduchej, ale pro podobnej typ filmu naprosto dostacujici. Jenze problem je, ze to tak nejak nemuze proste chytit tempo, sem tam akce, sem tam zbytecny kecy, obcas nejakej forek, ale takhle si proste zabavu nepredstavuju, obzvlast, kdyz ma film zbytecnejch 140 minut. Herci jsou vicemene nevyrazny az nezajimavy a pobavi jen uchylackej Purefoy. Celkove sice ne vylozene nuda, ale ty 3* jsou tak akorat. (20.05.2012)

Je to nádherně pozitivní a velkolepá věc, bohužel s velmi chudým scénářem a dramaturgií. Průměrné hodnocení tak mohu dát pouze za několik málo věcí, které se zaryjí hluboko do paměti - vizuální zpracování (mix Avatara a Star Wars), dobrodružná hudba a částečně mytologie. Nečekejte herecké orgie, protože se žádné konat nebudou. Taylor Kitsch je jedno z nejvetších prken Hollywoodu, ale je neskutečné říci, že občas je to i sympatické. Nechápu těch 250 milionů a rozumím tomu, že návratnost je bídná. Je to klasický popkorňák se vším všudy. Tedy bez přesahu, bez pořádné katarze, převratné myšlenky, či nekorektnosti. A to se dnes obecně moc nenosí. Být tohle v devadesátých letech, je to bomba. (19.06.2012)

Mé nohy nikdy neklusaly po vyšlapané stezce mezi Zemí a Marsem, ale přesto jsem si jist, že kdyby byla spoře oděná princezna v nesnázích, tak se vykašlu na všechno své zlato a skočím ji zachránit. Mě zkrátka nedělalo problém ztotožnit se s motivací nadrženého skokana Cartera, ale přesto se musím přiznat, že čtvrtá hvězda je jen a pouze za toho uslintaného turbopsa. Musím se mrknout do Zverimexu, jestli něco podobného nemají v katalogu. (02.10.2012)