Duel Frost/Nixon

V dejinách je mnoho atraktívnych afériek, kt. ak sa dostanú na filmové plátno, väčšinou sa aj historicky menej obratným divákom páčia vďaka informačnému prínosu. Duel Frost/Nixon ako film je iný v tom, že históriu neservíruje popisne ale analyticky, stavia na psychológii postáv, sile ich osobnosti, schopnosti argumentácie, sebaprezentácie, čo dáva filmu iný rozmer a divák si utvorí názor sám. Duel je natočený cieľavedome, hĺbavo, jedinou výčitkou je, že aj zdĺhavo. (10.06.2009)

Duel publicisty a exnejmocnějšího muže planety podle skutečných událostí se mi zdá jako docela zajímavý námět. Navíc vznikl i dost zajímavý film. Dokáže diváka přesvědčit, že právě sleduje nejdůležitější politickou událost historie, ale zároveň nechává hrdinům lidský rozměr, díky kterému se dá do příběhu lépe vžít. Líbilo se mi, že Nixon není zobrazen jako absolutní zlo (kdo zná Futuramu, jistě chápe, co tím myslím), a že ho jde do jisté míry chápat a ke konci i litovat. Celé to táhnou oba hlavní herci, z nichž válí hlavně Frank Langella. (12.12.2009)

Mám rád tenhle žánr rekonstrukce velkých politických dramat a o to více je mi potěšením sledovat rekonstrukční snímek typu Duel Frost/Nixon, navíc ještě posílený o fakt, že je to zjevně opus magnum tak věhlasného a renomovaného režiséra, jakým Ron Howard bezesporu je. Filmů o aféře Watergate již bylo natočeno bezpočet, připomeňme namátkou legendární Všechny prezidentovi muže či trochu kontroverzního Nixona Olivera Stonea. Ron Howard ovšem svým snímkem mapuje extrémně krátký časový výsek celé aféry i biografie prezidenta Nixona, slavné interview televizního moderátora Davida Frosta. Jeho rekonstrukce je precizní a v pravém smyslu toho slova prestižní a ,,áčková", od dokonalé stylizace herců a skutečně výtečného castingu přes naprosto autentickou mizanscénu až po reprezentativně dokonalou formu hollywoodského velkofilmu. Do centra pozornosti je postaveno slovo a celé drama je do značné míry konverzační, přesto je meritem věci vizuální vjem a metatextem filmového média popisována síla pohyblivého obrazu - ,,Víte, prvním a největším hříchem a taky klamem televize je, že zjednodušuje, zmenšuje velké, komplikované představy, časová období. Celé kariéry se zmenší na jediný záběr." Ron Howard se tak soustředí na detaily a divák je tedy upozorněn na opakující se detailní záběry italských bot bez tkaniček, gest, obličejů, až je pozvolna připraven porozumět obrazu zásadnímu - detailu zlomené lidské tváře odstupujícího politika. O čemž je vlastně celá politika, zjednodušená na bilboard tváře s jednoduchým sloganem, politickou debatu mluvících hlav, prezidentský portrét na všech úředních místech atd. Jestliže si něco z celého snímku můžeme vzít i my tady, pak je to smutné poznání, že naše demokracie je ještě hodně nezralá a nepřipravená fungovat podobným sebeočistným způsobem, jako je tu zobrazováno. Duel Frost/Nixon je pro mne (i přes pochopitelné zjednodušení a zčernobílení události) jedním z nejzajímavějších politicky motivovaných filmů americké kinematografie... Podobné filmy: Nixon, Secret Honor (19.04.2010)

Duel Frost/Nixon, aneb jak se z komerčního baviče typu Leoše Mareše stal nekompromisní, břitký a precizně přesný moderátor typu Jana Krause __ Může se to jevit jako "blbá" politická dvouhodinová nuda, avšak tomu tak zdaleka není. Ron Howard je zpátky v plné síle, po kritiky odsouzené Šifře Mistra Leonarda, kterou já považuji za výborný film, ale to je zase věc druhá. Howard ví jak u diváku vyvolat hluboké pocity a mnoho emocí, někomu se to mlže zdát na hranici vydírání (viz. Čistá duše), ale určitě není, je to ambiciozní dílo hodno Oscara svojí tématikou, kterou i přes pár záměn Akademie určitě vysoce ocení. To samé doufám u Franka Lanngelly, který si na stará kolena střihl svojí nejlepší roli, a zahrál ji na výbornou třikrát podtrženou, charisma z něj jen sršilo a hodlám si tvrdit, že ani sám Nixon by se nezahrál líp! :-) Dvě hodinky utečou jako voda díky skvělé a svižné režii ve filmu, kde se jen mluví. Jeden z nejlepších filmů roku 2008 a určitě nejlepší konverzační drama! __ And the Oscar Goes to... Richard Milhous Nixon, tedy vlastně Frak Langella! (25.01.2009)

Moderátor vs prezident. Súboj pred TV obrazovkami v priamom prenose. Frost má niekoľko pokusov aby prinútil rezignovaného Nixona, priznať sa ku kroku, ktorý radikálne verejne odmietal, napriek tomu, že celá verejnosť tuší, že je to holá pravda. Odpočúvanie konkurenčných demokratov, operácia zvaná Watergate. Posledné stretnutie, posledné minúty interview. Frost využíva slabú Nixonovu chvíľku a pravda je .... Z počiatku zdĺhavá dráma vyvrcholí v 5 minútovej výmene názorov, spŕške rýchlych slov kde totálne prevládnu emócie oboch strán. Vďaka záveru nadpriemerná dráma, ktorá hlavne zaujme ľudí obľubujúcich politické témy či zdĺhavé rozhovory. Ostatní strácate čas. (13.10.2013)