Královská hra

Skvěle vypilovaná atmosféra, slušná gradace napětí, neotřelé zpracování a k tomu ještě neobvyklé a neokoukané exteriéry. Zároveň ale také množství logických zádrhelů a prvoplánovosti, kterou by mohl kde kdo závidět. Na rozdíl od konkurence ale alespoň Královská hra dodává tu potřebnou trochu originality. Na čtyři to ale u mně nestačí. (25.10.2012)

EL REY DE LA MONTAÑA patrí k žánru „pokazilo sa mi auto v neznámych končinách a niekto sa ma snaží zabiť“ a opäť raz tu platí stará známa rovnica: Španielsko = kvalita. Väčšinu stopáže sledujeme a stotožňujeme sa s obeťou pričom vôbec nič netušíme o neznámom útočníkovi. Vo finále však film ponúkne pohľad z opačnej strany a to doslova pretože v niektorých pasážach sa kamera prepína do FPS lovca a je to fantastické. PS: Tesne pred týmto filmom som si pozrel Half Life kraťas WHATS IN THE BOX? http://www.youtube.com/watch?v=IU_reTt7Hj4, ktorý je celý točený „z vlastného pohľadu“ a funguje to výborne. (19.03.2009)

Španělé filmy umí, tenhle je však neobyčejně hloupý. Hlavní hrdina má předepsaná všechna naivní klišé. Laškuje s cizí holkou a pak se diví, že ho okradla. Sjede z cesty na odbočku, to už je vám jasné, že je v háji. Většinu filmu pobíhá po lese jako magor bez rozmyslu, aby dělal jednu botu za druhou. Když konečně vymyslí fintu, je to už tak nějak jedno. Kdo je záhadným střelcem/střelci, má být zřejmě šokující. Ani ne šok, jako spíše znechucení. Jediné krásné na celém snímku je kamera, jelikož snímá nádhernou horami protknutou krajinu oděnou do podzimního hávu. Hudba je příkladná do doby, než se změní v nepříjemné pazvuky, a jeden si chvílemi říká: slyším tanky? v lese? (31.03.2011)

Když večer cvičíte z nudy na gauči prostná a váháte, zda si raději čichat k podpaží nebo se drápat v zadku, nadešel vhodný čas na španělský film o myslivosti. Jak říkal už nejsériovější ze sériových vrahů, strýček Zodiak, člověk je ta nejnebezpečnější lovná zvěř. To by mohlo sloužit jako vztyčený, varovný prostředníček pro každého gringa, který ošuká na benzínce kleptomanskou cigošku, nechá si ukrást šrajtofli a vypraví se ji zuřivě hledat do nevlídných hor. Zde na něj už čeká natěšená muška omylného střelce a odstřelování je to zprvu záživné a napínavé, počet cílů se flexibilně mění z jednoho na dva, čtyři, tři, dva, atd. v závislosti na jistotě prstu na spoušti. Ale někde uprostřed jsem začal zívat, protože nadějné lesní kličkování upadlo do hlubokého stereotypu, ve kterém mě nezaujalo ani to, že ten černovlasý typ má při běhu v mlází vždycky jednu nohu vzadu. Až při vyvrcholení ve španělské, turecky hospodařící vesnici jsem kroutit hlavou jako zátkou od Luis Felipe celý užaslý, komu všemu klidně vystaví na policejním ředitelství zbrojní pas. (26.07.2012)

Po opravdu dlouhé době jeden z mála rozšířeného subžánru tzv. "survival horrors". Film působí mírně nevyrovnaně, protože dobrých 45 minut jsem se docela nudil. Napětí a ono známé "mrazení" nebylo přesně to, co od takového filmu očekávám. Po polovině filmu se film ale zvrátí v opak, kdy vše vidíme očima útočhíků. Vidíme kdo to je, jak přemýšlí, jak a proč jednají. A v tu chvíli se člověku nahrne adrenalin do krve a divák prahne po pomstě, prahne po krvi ... V tu chvíli dosahuje film oněch kýžených kvalit typu "jen jim dej co proto", ovšem i tak se film drží při zemi a v celém svém pojetí je vlastně dost realistický a čistě teoreticky by se mohl stát ... Takže tentokrát a zvláště po shlédnutí jiných nových "exploitaitions" flicků to u mne za plný počet není. Ale je to velmi dobré. (30.07.2010)