Karate Kid

U svaté bonsaje - Karate Kid je parádní letní pohádkou a jedním z letošních blockbusterových překvapení, které plní jeho definici více než na jedničku. Od začátku až do konce KK šlape, jak švýcarské hodinky s umě ukrytým nápisem Made in China. Hloupoučký děj v pozadí, kdy se černošská matka (bez znalosti jazyka a kultury) rozhodne vzít syna, zpřetrhat své americké kořeny a přesídlit do zromantizované Číny. Kde největším zlem jsou studentíci okoušející temnou stranu síly kung fu a atak západní kultury na místní mravy. Tady už musí divák vypnout mozek, nebo bude pociťovat soustavné výpady na své čchi a s klidnou myslí se může rozloučit. Romantická linka je osvěžující spolu s akčními scénami, kde Jackie Chan vážně vládne ( konečně pořádná role po všech těch bezkrevných Ratnerovinách) a jako bonus čínské scenérie - to vše zaručí udržet pozornost až do samotného finále, kde jsem jen držel pěsti a přál si ať je tam Dre seřeže všechny na hromadu. Orchestrální soundtrack odzbrojující. PS: ta sisyfovská zápletka proklatě potěšila :o) a Taraji P. Henson by si zasloužila nějakou anticenu. (21.07.2010)

Jedno obvyklé odpoledne na nákupech sebou takhle malý Smith flákl o bulvár v Santa Monice, začal dělat chcípajícího švába a ječet na celé okolí, že až mu bude dvanáct, tak mu papá slíbil hlavní roli, ve které bude vypadat zatraceně kůl a všechny prepubescentní kikiny po něm budou házet svá nevyvinutá rodidla. A že už toho má, kurva, dost, protože dvanáct mu bylo minulý týden, a to ferrari a předčasné povolení řídit si prý jeho negerští rodiče můžou strčit akorát tak do prdele, když už týden měl být filmová hvězda! A jestli prý okamžitě nebude, brnkne na Linku bezpečí a napráší jim, že když hrál toho štěka ve Štěstí na dosah, tak ho jeho zfetovaný fotr ojel v karavanu! A jeho kukuč v kombinaci s předraženými hereckými kurzy na sociálku stopro zaberou! Will se jen zoufale podíval po zastavujících se kolemjdoucích a paparazziích chvatně šroubujících na své Pentaxy teleobjektivy delší než jeho úd, v duchu zalitoval, že si tehdy nevzal kondom a začal horečnatě přemýšlet: Free Willy? (Skoro autobiografické!) Hm, to né. Od té doby, co je strýček Jackson v pedofilním nebi, už by nikdo tak citlivě nezmákl hlavní song k dětskému filmu. Navíc Barack slíbil, že se USA nebude srát japonským velrybářům do kvót, aby mu Toyota nezrušila nájemní smlouvu v Bílém domě. Tak co třeba Home Alone? (Taky krásný sen) Hm, to už vůbec ne! To by mladej mohl přejít z chlastu na drogy a začít roztáčet ve velkém svůj svěřenecký fond, na který musel Will těžce frešprincovat. Áááááá, teď jsem na to kápl! Ve sladkých osmdesátých běžela taková tupá sračka o kung-fu a devítileté děcka z toho šílely... Jak se to jenom jmenovalo???? Mělo to něco společného se zasklíváním oken... JES!!!!! Karate kit, nebo tak nějak. To je ono! Chce to jen trochu úprav. Obtloustlý americký zlý hoch z rozvrácené rodiny by nebyl pro našeho ťutína důstojný soupeř. Co takhle cvaknou výlet do Číny, nakopat prdel pár šikmookým a ukázat jim to pravé americké kung-fu? Grejt aj Dýje!! Nebudeme samozřejmě troškařit! Jako komparz mu pořídíme to nejslavnější čínské gumové Dildo, pana Chena. Už je zteřelý a vezme cokoliv. Tak, a teď už stačí vykrást všechny možné filmy o karate od roku 1980, okořenit to obvyklými klišé, jako např. nějakým tím příběhem o Jeřábovi a Volavce (pozn. autora: Neplést s policejní provokatérkou na staveništi!!) s tklivým životním moudrem v závěru, naflákat do toho pár vrtulníkových záběrů čínské zdi při zapadajícím slunci a všichni ti pojídači Hamburčanů a Horkých čoklů na imdb z toho budou šílet. Junior bude určitě nadšenej a já nebudu muset za Polaňskym do Paříže. *** Ach jo, furt ho má Šááádvel delšího... (21.07.2010)

Docela mě fascinuje, že lidé znalí originálu chválí závěrečný turnaj, když právě ten je největší podpásovkou pro kohokoliv, kdo zavadil o Avildsenovu osmdesátkovou srdcovku, a navíc je táááák špatně sestříhaný. Že neschopa Zwart pojede po totožném dějovém schématu, bylo jasné od začátku, že si ale Smithova famílie nechala scénář originálu okopírovat scénu po scéně, zvrat po zvratu a dialog po dialogu, to mě zcela upřímně nasírá natolik, že se snad půjdu uklidnit za barák trénováním jeřábího kopu, jemuž "whatthefakózní" a dráty nezapírající přemeto-kopanec nesahá ani po Macchiův palec na levé noze. Lehce se zamysleme, co přinesl updatovaný Karate Kid nového. Přinejmenším zarážející flirtování dvanáctiletých za zvuků Lady Gaga? Kung Fu zcuklé do svlékání a oblékání bundy? Nádherné, leč trochu kýčovité záběry Číny, dělající z komunistického pekla téměř ráj na zemi? Seriously, come on. Jestli tohle není ukázka zbytečného remaku, který nemá co říct, pak je Jirka Paroubek sexy od hlavy až k patě. Zwartův film uspokojivě funguje jen v momentech, kdy se bezostyšně vrací o 30 let zpátky, a jakmile chce říci něco vlastního, padá velmi rychle na hubu. Malý Smith je spíš příslib do budoucna (za 15 let bude jako táta), než žhavá supernova, Jackie prohrává s výjimkou "fighting skills" s Patem Moritou ve všech ohledech a Zwart je lama, která jinak než sterilně točit neumí. Tudíž se k vám emoce spíš plazí, než že by zasazovaly jeden úder za druhým. Jediný, kdo obstál se ctí je Horner, byť ani ten se proti Contiho orchestrálce nechytá. 5/10 s tím, že být o polovinu mladší a neznat originál, budu minimálně následující měsíc věšet bundu jako o život, ale nyní se rád vrátím k bonsajím a voskování a Elisabeth Shue. P.S.: Věta "Karate, Kung Fu, whatever" vystihuje přístup Zwarta a spol. naprosto dokonale. (18.09.2010)

Nemám čas psát komentář, protože jsem si do podlahy v obýváku nainstaloval repliku věšáku na bundy z filmu a učím se kung-fu. No dobře... Film stojí a padá na rádobyrodinné atmosféře, což s sebou přináší všechny milé i nemilé věcí s tímto jevem spojované. Na jednu stranu je to roztomile "candy" koukatelné, na tu druhou se zkušený divák neubrání dusivému posměchu. Bohužel je dost velký rozdíl mezi pousmáním nad kvalitní vypointovanou pomrkávající vtipnou scénou, a pousmáním nad přehnanou snahou scénáře oslnit podobnými scénami unešené diváky. Občas se prostě ty milé vtipné situace nekontrolovatelně zvrtnou a v ústech z nich pak zůstává jen pachuť hořkého výsměchu. Dalším brutálním nedostatkem je málo akce... Jako příjemný rodinný snímek si Karate Kid stojí nadmíru obstojně, v rámci akční komedie ovšem katastrofálně zaostává. P.S. Jsem rád, že jsem na to do toho kina nakonec nešel. P.P.S. Jaden je fakt dobrej. (31.10.2010)

Nová klasika všech dětí už se z podobného námětu dnes stát nemůže, ale i tak klobouk dolů za to, že se takhle jednoduchý příběh, navíc při doslova vražedné délce, nerozsypal tvůrcům pod rukama. Na rovinu ale říkám, že po úvodní klasice "přestěhování-zklamání-šikana" snad ani nešlo o zklamání, jako spíš o regulérní nudu. Až překvapivě fajn a naprosto přirozený Jaden, solidní tréninky, klasické montáže a božský Jackie Chan mě nakonec vytáhli tak vysoko, až se mi tomu při závěrečných titulcích nechtělo věřit. 70% a nakonec opravdu i čtvrtá hvězda. Remakovat klasiku tak, aby výsledný film dokázal dýchat sám za sebe, není legrace. (01.10.2010)