Hlava-ruce-srdce

Zručné, promyšleně fragmentární a matoucí, místy náramně vtipné, ale po celou dobu strašně chladné a mechanické. Co skvěle funguje na "odlidštěném" jevišti Divadla Komedie působí v secesní a rustikální výpravě dost sterilně. A Viktorie Čermáková, i když vyzařuje eleganci muchovských plakátů, je herecky strašně nevýrazná. Suveréni jako Zach či Finger si s tím rady vědí, ona je takovou kráskou v oblaku kouře za studenou výlohou. Škoda, i tak si Jařabova příspěvku k filmu cením. Jen to není tak přesvědčivé a řízné jako na prknech divadla. P.S. Tak časté výčitky, že film nemá vůbec žádný smysl, jsou spíše smutným důkazem současné divácké "gramotnosti". (22.11.2010)

David Jařab stále stojí osamocen mimo jakékoli směry české kinematografie. Něco tak originálního v kinech nebylo... od doby jeho Vaterlandu. Scénář není nejpevnější a občas zbytečně opakuje už vyřčené, ale jako autorská hra s divákem to opět funguje výborně. Už od úvodní titulkové scény režisér stanovuje vlastní (velice pomalé) vyprávěcí tempo a divák má dost času, aby se s tím srovnal. Herecky film stojí na výkonu pro mne neznámé Viktorie Čermákové, která to ustála se ctí. Postava Romana Zacha mi připomínala hlavního hrdinu novely Příběh jedné nohy od Igina Uga Tarchettiho, tak nevím, jestli to je jen náhoda (a co za houbičky to kouřil v lese, či jaký je výskyt lvů na Moravě). Pohádkovost, rozdrobená vyprávěcí struktura, černý humor, všechno sedí. Výborná je práce kameramana i pečlivá výprava a rekvizity. Navíc málokterý plakátový slogan je tak přesný jako tenhle. Ale Vaterland mi přišel celkově trochu lepší. (03.01.2011)

Když se v našich luzích a hájích najde někdo, kdo je ochotný zpracovat a prodat něco tak experimentálního, zaslouží si to už samo o sobě obdiv. Uznalé pokývání hlavou s šokem a naprostým ohromením vepsaným ve tváři - co to mělo být? Hlava-ruce-srdce je takovým tím filmem, jehož sledování se nevyrovná nic, co má doposud divák zažito. Může si to myslet, ale filmové plátno jej stejně nekompromisně zaskočí. Nějaká očekávání tu byla, jistě, ale film stejně sráží do kolen a nutí tiše mlaskat naplno otevřenými ústy, smát se... V úžasu, znechucení, v totálním nepochopení, ale ten art tam je. A to je nepopiratelné, nejdůležitější. S hodnocením je to potom těžké: maximum, nebo odpad!? Anebo zlatá střední cesta..? (04.12.2010)

Každé těhotenství je příslibem zázraku - JOSEPH ROTH 1914. V té úvodní scéně " Ve vaně " se mi docela zvedl žaludek. CHYBA VE FILMU - Plukovník Haindrich se ve vaně sice postavil, ale nevylezl z ní, když však dopadl, tak dopadl na koberec vedle vany ( 8 minuta ). Jinak je to strašně pomalej film, někdy jsem si vypomohl rychloposuvem. Přistupte prostě na fakt, že smysl některých věcí je mimo vaši představu. Scéna ve 36 minutě a " Fackující ruka " je tak trikově ubohá, že mě to rozesmálo. Vrchol pak přijde o deset ( hlav ) minut později. To už jsem to chtěl vypnout. Docela dobrý námět, který je trikově i obsahově odfláknutý, zdlouhavý a někdy i šíleně nudný. (16.07.2011)

hodně zvláštní film, u kterého zaujme skvělá výprava a slušná kamera, tak není divu, že za toto byl nominován na Českého Lva. Jinak je však hodně rozporuplný a těžko pochopitelný. Jako celek na mě působí hodně roztříštěně a zmateně. Jsou tam zajímavé pasáže, ale je jich dost málo na celý film. Navíc mi tam hlavní hrdinka moc neseděla - hrála dobře, ale když promluvila, tak jsem jí nedokázal uvěřit ani slovo a mátlo mě to. Nemůžu teda dát víc než 2* (19.11.2011)