Pouť

Příběh člověka, jenž se vydává na dlouhou pouť, aby uctil památku svého syna, který na oné cestě zahynul. Postupně se k němu připojí další dva muži a žena. Každý z nich má jiný důvod k vykonání pouti. Během jejich putování se střetávají jejich zájmy a rozdílné charaktery, výtečné záběry kamery a mimořádně dobrý hudební doprovod dotváří atmosféru celého snímku, který je naplněn dobrodružstvím, několika zdařilými zápletkami, ale rovněž lidskou samotou, potkáváním nových lidí, získáváním zkušeností a přehodnocováním vztahů a postojů. Ačkoliv mohla být Pouť o čtvrt hodinku kratší, neváhám a dávám plný počet hvězdiček, neboť na mě dýchla ona atmosféra putování po krásné krajině. (22.04.2012)

Pro mne nejkrásnější road movie. Neuvěřitelně silný příběh o putování otce, který při postupném pohřbívání syna nalezne více, než by kdy čekal. Martina Sheena upřímně nemám v oblibě a nebyl jsem si ho schopen představit v roli zhrzeného muže. Od prvního kroku už jsem jen sledoval bez hlesu každý jeho pohyb. Pouť by ovšem nebyla tím, čím je, nebýt režisérského kompromisu na všech frontách. Mohl zvolit dlouhou cestu samotářského vlka, nebo veselé putování s přáteli. Mohl díky teskné hudbě natočit smutný a emocionální film, nebo se povznést přes vážnost děje a sázet humor kde se dalo. Mohl se zaměřit na střet kultur a lidí, nebo zabírat úžasné exteriérové scenérie. Estevez do snímku zakomponoval vše. A nevznikla žádná amatérská směska čehosi, ale velmi podmanivý snímek atakující veškeré spektrum emocí a pocitů. Člověk je během zasnění nad celým příběhem vytržen humornou vložkou, aby za chvíli uronil nějaké to zrnko sentimentu. Protikladné pasáže se střídají a dvě hodiny tak utečou rychle jako měsíční cesta s pravými přáteli. Volba dalších protagonistů dopadla taky na úrodnou půdu. Vždyť koho by nezajímala cesta uzavřeného starce, přátelského a bodrého dealera z Holandska, protivné, škodolibé Kanaďanky a trochu vyšinutého spisovatele? Subkulturní vložka by se mohla zdát nejsilnější okamžikem, pro mne jím však i po opakovaných projekcích paradoxně zůstává scéna v hotelu. Čím dál tím častěji tento snímek vidím, tím více mám chuť do těch Pyrenejí vyrazit. Prostě si zabalit a na pár měsíců zmizet. A když se pro vás film může stát skutečností; copak může být něco lepšího? Edit. Tak pouť vykonána. Když vás film inspiruje k vykonání největšího životního zážitku, přestává být pouhou obrazovou sekvencí. Je tam všechno. Všechno. Nejlepší soundtrack z filmu 100 % (10.11.2013)

Jak to jen říct... The Way je zkrátka a dobře takový ten "pěkný film", na který se podíváte, zahřeje vás, snad i osloví, ale už po pár dnech veškerý dojem vyprchá... protože prostě to není žádná pouť, ale jen film o ní, kterému navíc chybí atmosféra. A Martin Sheen - ač se snaží - to prostě nemůže utáhnout celé sám. // Téma pouti je zde prostě odfláknuto, nemůžu si pomoct. (16.05.2014)

Překvapivě dobré. Hlavně když vezmu v potaz Esteveze, od kterého bych něco podobného nečekal. Atmosféra, hudba, záběry, pozadí celé dohromady to působí moc pěkně. Bohužel příběh lidí, kteří si stěžují, že musí na latrínu, šlapou v džínech a chrápou v hotelech mi k cestě poutníků moc nesedí. Režisérky ale povedené. -"I'm going to walk the Camino de Santiago." (21.09.2011)

Tady mi neoriginalita celého příběhu nijak nevadila, stejně v těchto road movie snímcích jde většinou o toho ducha cestování a s tím spojených zážitků, což mně bylo v tomto případě hodně blízké, protože právě zrovna do Španělska já jezdím moc ráda a navíc ve mně film dokázal vzbudit neodbytnou touhu odhodit všechny starosti za hlavu a střihnout si tu lehce duchovní pouť do Santiaga, jen tak s batohem na zádech, také.Filmová výzva 2016 (02.04.2016)