Mot naturen
Proti prírode
Out of Nature
Out of Nature
Scénář:
Ole GiæverKamera:
Øystein MamenHudba:
Ola FløttumHrají:
Ole Giæver, Marte Magnusdotter Solem, Sivert Giæver Solem, Rebekka Nystabakk, Ellen Birgitte Winther, Per Kjerstad, John Sigurd Kristensen, Kim Sørensen (více)Obsahy(1)
Film Proti přírodě je cestou do drsné norské krajiny a do hlavy třicátníka Martina, mladého otce a manžela. Martin vyráží sám na víkendový výšlap do hor a my slyšíme jeho necenzurované myšlenky: nekompromisně upřímné postřehy o jeho spořádaném maloměstském životě, o něm samotném i o lidech v jeho okolí. Jeho názory a fantazie sahají od prostých dětinskostí až k hlubším dilematům lidského života. Proti přírodě je přímočarý a humorný portrét muže, který se touží vymanit ze zajetých kolejí. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (83)
Podle kritik jsem čekala víc. Námět dobrý, nicméně scénář by mohl být daleko víc propracovaný, a to hlavně ve druhé polovině filmu. Nic proti otevřeným koncům, ale tohle? To je jak kdyby došly prachy, tak ukončíme film celý... Holt exibouš co si honí péro za stromečkem a pochčije se ve spacáku není pro každého. ()
Chladné a autentické - severský pôvod sa veru nezaprie. Ako koncept a nápad celkom fajn, ale mne to napokon celé prišlo ako taká depresívna uspávanka (dokonca som pri tom aj zaspal). Martin si jednoducho potreboval usporiadať myšlienky, tak sa vydal osamote do prírody a tam popri svojom monológu o všetkom možnom aj nemožnom postupne prichádza "k sebe". Potenciál parádny, ale v konečnom dôsledku ma to vôbec neoslovilo. Inými slovami, "zbožňujem" ľudí čo majú relatívne pozitívny život a majú potrebu sa tváriť ako je všetko nanič... ()
Příjemná a přesná sonda do hlubin fantazie, fóbií a tužeb muže středního věku, kterou po "Forever Young" vrcholu odstřelí rozbředlá a stále sebelítostivější druhá polovina s několika fantaskními scénami, které bych ze své hlavy vyháněl nejspíš lopatou. Právě brutální upřímnost, daná kombinací vnitřního monologu a prolínání reality a subjektivní perspektivy, nakonec nezafunguje ve prospěch filmu. I tak si cením nápaditost a šanci ženám ukázat, co se mi děje pod čepicí. ()
Po delší době jsem měl možnost vidět v kině skutečně epesní filmový portrét. Když se zamyslím nad podobnými náměty, nenacházím ve své hlavě mnoho shod. Uvolněná komedie Po čem ženy touží nebo smutný Věčný svit neposkvrněné mysli se ubíral myšlenkovými pochody, jenomže Ole Giæver šel ještě dál a natočil film o člověku hledající návod na svůj život. . To rovněž vysvětluje, že kromě režie si v celém filmu zahrál spolu se svou rodinou. Neustále se snaží mít lidský pohled na věc. Emoce při hledání sebe sama působí naprosto upřímně a mě to připomínalo nejběžnější situace ze života, jako bych se do Martinovi role převtělil já sám. Každému z nás rotují v hlavě tisíce myšlenek, bádáme nad tím jak by jsme mohli být lepší, jak ostatní by se měly chovat k nám, co by bylo kdyby nebylo, co bude když to či ono uděláme. Myšlenkové pochody doprovázejí veškeré naše počínání, někdy nám dokáží pořádně zamotat hlavu. Dostávají nás do nestandardních momentů, kdy můžeme zapomenout kým jsme a co představujeme. Výlet do přírody se může nabízet jako jedna z možností jak vytřídit negativní myšlenky, v podstatě o tom vypráví příběh. Jednoduché to hrdina rozhodně nemá a jeho citová rozpolcenost je přesně ztvárněna. S tím souvisí i intimita, která je zpracována v poněkud otevřenější formě. Kromě bezprostředních myšlenek filmové postavy Martina odhazuje svůj stud sám režisér, jenž se dobrovolně nechává točit při scénách, kde by jiní byli otočeni zády. Melancholická nálada je naštěstí skromnější než by se z popisu dalo čekat, pořád osciluje mezi komedií a dramatem. Není tedy důvod odejít z filmu se špatnou náladou. Dospělý a přesto přístupný, intimní a přitom odtažitý, snový, takový je film Proti přírodě, který si mě naprosto získal! Bez váhání * * * * * ()
Tedy Norové mi vyrazili dech... A to svojí otevřeností. Filmů o krizi středního věku jsem už pár viděl, tenhle je ale smetl jako Maelström. Ihned se mi vybavila písnička Honzy Budaře s textem...,,Já jsem tvoje krize středního věku, se mnou se něco dozvíš o člověku, neboj se budeme nejlepší přátelé ..netvař se proboha tak hrozně kysele '' --- A také je to film plný mužské nahoty, což možná potěší dámské publikum. Hned na začátku když nám Martin naplno ukázal svého ,,klauna'' (tak své mužské chloubě říkal) při močení do potůčku ve mně krapet hrklo. To jsem ale netušil co nás ještě všechno s ,,klaunem'' čeká. Není nad to, když se herec nestydí a Ole Giæver s tím asi problém nemá. Film se sice tváří jako komedie, je to však regulérní drama a nezdráhám se říci mužské drama každého znás. Mohl by se jmenovat podobně jako oblíbený animák V Hlavě. Do velínu sice nevidíme, slyšíme však co si Martin v duchu říká. A pánové, ruku na srdce, kdo se v tom alespoň trochu nenašel? Martinovi je 30, má byt, ženu a syna. V práci ho to sejří a cití, že by potřeboval radikální změnu. Kouká na svého kolegu padesátníka s pupkem uvelebeného za kancelářským stolem a uvědomuje si, že takhle on skončit nechce a nesmí. Práce je stereotyp, doma je to stereotyp... Ze ženou jsou si nějak vzdálenější než to bylo dříve...všechno nějak vystydlo, omšelo, stalo se rutinou... jak se to ale sakra mohlo stát? Vždyť má vše co si tehdá na začátku vztahu přál! Včetně syna! Martin rád sportuje a únikem jsou mu treky kamsi do hor do hlubokých lesů a rašelinišť kdesi nad městem, kde tečou průzračné potoky, obloha se odráží v hladinách tichých jezer a kde horský vzduch brázdí křídla orlů... Tam, v přírodě relaxuje. Během toho ale znovu a znovu analyzuje svůj dosavadní život a dochází k závěru, že se odejde z práce a že se rozvede. Vždyť tolik lidí už se rozvedlo... Ano začátky budou krušné, ale pak? Svoboda... Tak tolik chybějící svoboda a nezávislost.. Nebude se už vázat. Pokud zavadí o nějakou hezkou a přijatelnou, dá s ní sex a pak každý půjde jinam. Když pak dorazí k jedné z turistických chat, kam zrovna došly i dvě mladé pohledné dívky, má možnost si jeden ze svých snů prožít v reálu... jenže... ------ Proti přírodě je film, který bych nazval z hlediska nás chlapů až kolaborantský! :-). pan režisér, scénárista a Martin v jednom hodně odklopil pokličku mužského myšlení. Myšlení, které některé ženy nejsou s to pochopit ani po mnoha letech společného života. Možná je to ale dobře. Možná je to malý návod jak pochopit toho tvora s ,,klaunem'' co používá stejnou domácnost a co vychovává společné potomstvo. Chlap prostě jednou za čas musí být sám, nebo s tlupou kumpánů. Máme to tak v sobě nastavené už od pravěku, kdy jsme vylezli z tepla jeskyň a měkkých nažvýkaných kůží do nehostinného světa tam venku na lov. Ruch tlupy a řev dětí byl náhle vyměněn za klid, ticho, soustředění a napětí, které lov vyžadoval.... Dnes je jedno, zda chlapi jedou na víkend na ryby, hokej, nebo třeba na LAN párty... Platí to pořád. A platí také, že se po dostatečném zregenerování zase rádi vracíme domů. Škoda nedotaženého scénáře, protože jinak by to bylo perfektní. Právě pro tu svoji otevřenost a upřímnou svobodomyslnost. 4 kostičky hořké čokolády. * * * * () (méně) (více)
Galerie (13)
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel v norských lokacích Mosjøen a Tromsø. (Zlatohlávek)
Související novinky
Startuje první ročník festivalu Na hlavu
V pražském kině Světozor se 20. - 23. dubna koná první ročník filmového festivalu Na hlavu. Nabídne netradiční spojení projekcí často velice známých filmů s přednáškami, jež filmy představí v novém… (více)
Reklama