Něco jako komedie

Tak aby ste vedeli, mne sa to náramne pozdávalo. Videla som Hangover, nepáčil sa mi (čo som asi jedna z hŕstky) a postava, stvárňovaná Zachom Galifianakisom ma tam nesmierne iritovala. Táto rola mu, naopak, celkom sadla, osoba tragikomického "spolupacienta" mi prišla nielen zaujímavá, ale zo všetkých vedľajších úloh asi najfascinujúcejšia. Áno, bolo tam gýču a klišé minimálne za dva kýble, a vôbec - môžem si dovoliť tvrdiť že viem, že takto to teda v psychiatrickej liečebni nevyzerá (ale bohvie, Američania sú predsa len prazvláštni), ale tu mi to až tak nevadilo, bolo to dojemné, pekne a nápadito spracované a Under Pressure som si spievala ešte dva dni. (04.08.2011)

Parádní snímek, který doporučuji všem alespoň trochu psychicky narušeným divákům. :-) Film se nebere moc vážně, přestože rozehrává i některá vážná témata. Výsledkem je něco jako komedie s občasnými prvky dramatu a romantiky. Nasmál jsem se vcelku dost, ale ještě více se mi líbily momenty, které nebyly komické (např. dialog s otázkami, hudební vložka nebo basket se Zachem). Právě Zach Galifianakis se mě hodně zaujal tím, jak se perfektně vypořádal s touto rolí, totéž platí o Viole Davis, která sice moc prostoru nedostala, ale v roli doktorky byla naprosto přesná a přirozená. Na konec jsem si schoval Emmu Roberts. Krásná, sympatická, herecky nadaná, pro mě obrovský příslib do budoucna. Role svéhlavých puberťaček jí jdou na jedničku, těším se na její první „dospělou“ roli. (17.08.2014)

Takový den otevřených dveří v blázinci i s delegátem (nepovedený klon Keanu Reevese), který nás krom svých bolístek, co trápí každého druhého adolescenta, seznamuje s chorobopisy spolunocležníků, vstřebává jejich životní moudra a balí neteř Julie Roberts - vše se záměrem oduševnělé osvěty, ale bohužel i s dávkou hypnotik... (05.08.2013)

Jeden z těch filmů, co se vyloupnou odnikud, chytnou vás za flígr a vymetou s vámi podlahu. Takové mám nejraději. Má to správné emo ingredience, trápeníčko i humory, bezva hudbu, ale to úplně nejlepší na téhle něco jako indie komedii je Zach Galifianakis. A pozor, nikoliv ve vtipné a situačními gagy vytuněné roli, ale v těžce depresivní a zároveň laskavé poloze psychicky rozloženého táty od rodiny. Stačí jeden pohled do jeho očí a víte, že je tam všechno špatně. Jedna z nejlépe napsaných postav za hodně dlouhou dobu. A ten hořkosladký závěr, to byl balzám na duši. Po všech stránkách vyvážený film, jeden z nejlepších, které mi letos prošly hledáčkem. (19.12.2014)

Zbláznit se může každý, říkají psychiatři. To, že lidé, kteří ten život zkrátka nejsou schopni normálně unést, jsou vlastně mnohem lidštější a citlivější než ti, co žádný papír na hlavu nemají, zjišťuje i šestnáctiletý Craig, který skončil na pár dní v léčebně kvůli svým depresím. Postavičky jeho spolupacientů jsou skvěle zahrané a působí opravdu věrohodně (08.12.2013)