Rodina je základ státu

Na Sedláčkovi mě baví, že si nehraje na žádného hollywoodského profesionála, naopak, točí filmy tak, jak on vše cítí a jak to umí. Klidně přizná své nedostatky, ale právě ty přidávají snímku i příběhu na reálnosti. Film Rodina je základ státu přináší současný příběh věnující se jak minimalistickému problému konkrétní rodiny, tak kauzám, s nimiž se Česká republika potýká už dost let. Nesnaží se ovšem přinést řešení, spíše přiznává, že něco takového je nemožné a pouze nechává diváka samotného se rozhodnout, jak se k problému i jednání hrdinů postaví. Jasný nekomplikovaný scénář doplňují výborné herecké výkony Martina Fingera, známého spíše jako vynikající herec divadla Komedie, v roli slizkého vyšetřovatele a Evy Vrbkové jako manželky podezřelého Libora Pokorného. Po výborném filmu Největší z Čechů přichází Robert Sedláček s dalším milým překvapením. (01.08.2011)

Aj takto to môže dopadnúť, keď sa podpíšete pod nesprávne papiere. Chvíľu som si musela zvykať na Libora, a v podstate aj na jeho celú rodinu - možno to bolo samotnými dialógmi - ale dalo sa. Návšteva priateľov bola príjemným oživením. Hudba zaujímavá. Videné v rámci Season Challenge Tour vol. 3 (07.08.2018)

PANEBOŽE! A teď nějakou méně iracionální metodou vyjádřit, proč mě tento film po nějaké době relativního klidu duše zase pořádně rozčílil. Tak předně - po nějaké době uvažování jsem si uvědomila, že není úplně terminologicky v pořádku vyčítat Sedláčkovi amatérismus, protože on se jej zřejmě dopouští cíleně v rámci svého osobního stylu. Druhá věc, že mě to na filmu (a nejenom Rodině, ale i předchozích režisérových výtvorech) velmi rozčiluje a díky tomu bych asi film nestrávila, i kdyby mě nerozčilovalo několik dalších věcí. Například neuvěřitelné postavy, podivně televizní vzhled a pro můj osobní smysl pro humor nerozšifrovatelný pokus o satiru/komedii/humor obecně. Scénář mi taky přijde problematický - dialogy neskutečně šustí papírem, já tyhlety pravdy snesu ve velmi omezeném množství, a tady se jiné než pravdistické monology nebo rozhovory nevyskytují. Co se týče děje a obsahu a poslání, tam mám taky problém. Jeden známý poukázal, že problém filmu je, že nenese žádné morální dilema - protože se odehrává v době, kdy už kostky byly vrženy a žádnému skutečnému velkému rozhodování svědky nejsme. Jen takovému tomu plácání ryby na suchu, než ji někdo zapíchne, a to ještě ne příliš zajímavým způsobem, alespoň pro mě. Zajímavé scény jsou ve filmu dvě, možná tři, a to umírající pes, dítě v kimonu s Kinterovou sochou a možná ještě loď s ohňostrojem. Naopak všechny prvky, které mají film posouvat do žánru, ať už do zmíněné satiry-či-co nebo thrilleru s drsnou dvojkou detektivů (to štěrchání s krabičkou bonbonů je na zabití!) ve mně vyvolávají silnou agresi. Jako psychologické drama to nefunguje už vůbec kvůli příšerné plochosti a neživotnosti postav. Tak co to má být. (09.05.2012)

Je to televizní a docela dost dlouhé, protože těch 103 minut nabobtná na dvojnásobek. V mém případě jsem se cítil, že sleduji dvou a půl hodinový útěk člověka před následky a civilizací. Velký plus jsou herecké výkony Igora Chmely a Simony Babčákové, protože nebýt nich, tak je to průměr. Hodně trefný film na dnešní situaci! (13.11.2012)

Nemáme tu kromě Sedláčka nikoho, kdo by byl schopný natočit současné téma (chcete-li: filmy vypovídající o současnosti) - tedy alespoň v hraném filmu. Díky za něj. Precizní herecké výkony - ano, ale utlumení už na začátku působí nepravděpodobně, když obě postavy (hrané M. Fingerem a Monikou Fingerovou) mají stejný výraz. Asi je to všechno vyargumentovatelné, ale nepůsobí to přirozeně, i když jsem si zvykla a po většinu času to fungovalo. Na postavy mluvící až nepravděpodobně echt spisovnou češtinou jsem si taky zvykala, kvituju, že po přesunu na Moravu (do svého rodného kraje) logicky protagonista začal mluvit "moravsky". Každopádně, z Rodiny jsem byla chvílemi dost na rozpacích. Řada vynikajících scén, naproti tomu jsem zaznamenala scény, které tam působily zbytečně až trapně /několikrát v komentářích zmiňovaní policisté hraní Budařem a Taclíkem - ale když nad tím uvažuju, tak to musel být naprostý záměr - edit: po přečtení rozhovoru s režisérem se dozvídám, že to záměr nebyl/. Zcizováky se mi líbily, s tím absolutně problém nemám. Jako celek film funguje. // Tenhle film snad bude mít divácký úspěch, to Sedláčkovi přeju, ale za cenu, že se jeho filmy budou ubírat do mainstreamu a budou víc "user friendly", bude tam víc prvoplánově vtipných scén, které tam samozřejmě zcela vědomě dává? Ale možná jsem jen mimo, každopádně si myslím, že tohle je film, který bez problémů zkousnou i ti čtyřicátníci, padesátníci, kteří rozhodně nechodí na "artové" filmy. Vyzdvihla bych úžasné užití hudby, ruchů. Paráda. V říjnu půjdu na film znovu, ať si udělám definitivně jasno. A těším se. Zhlédnuto na předpremiéře - LFŠ 2011. //// ad Hank: já jsem naopak byla překvapená reakcí diváků, tím, jak často a kde se publikum smálo. I tam, kde to nebylo na místě (samozřejmě řada scén byla opravdu k smíchu, šlápnutí vedle bylo pár, o to víc mrzí). Jako by už to, že některá z postav něco ucedí bylo hrozně vtipné. Ale z doslechu vím, že se lidé smáli i u Sráčů. Nevím, Sedláčkovy filmy jsou mi blízké, ale asi nevnímám všechny scény jako vyloženě komické. Asi to byla vysmátá LFŠ. Moc to nechápu. Jinak souhlas. /////////////////////////// Po 2. zhlédnutí - - - to, co mi vadilo poprvé, už mi nevadilo, takže ani s policisty Taclíkem a Budařem jsem neměla problém. Herecky je to báječné, jen velmi málo nezazněly repliky tak, jak asi zaznít měly. To jsou takové nuance, spíš to vypovídá o cítění jazyka, které má každý jiné - kde použít obecnou češtinu, kde spisovnou atd. Herci to zvládli výborně, a že to musel být zápřah. Tolik scén na pomezí humoru/vážna nemá asi žádný jiný český režisér. (29.07.2011)