Čaroděj ze země Oz

„Čarodejník z krajiny Oz”, je zásadný a nekompromisný fantasy film/muzikál KINEMATOGRAFIE, ktorý každým pozretím iba viac zbožňujem, že si stále myslím : „Neustále dozrieva, ako víno” ! Je tak skvostne zrežírovaný, ale nie komplet iba Victorom Flemingom (ešte boli zapojení mnohí ďalší, čo našťastie negatívne neovplyvnilo celkový výsledok, ktorý je naprosto bravúrny) a nasnímaný Haroldom Rossonom, že som z toho absolútne v nemom úžase, keď ten úplne prvý, povestný, slávny, a legendárny „prechod” z čieno-bieleho do farebného formátu mi normálne vyrazil dych, lebo vtedy už veľmi dobre viem, že postava DOROTHY GALE už nie je viac v jej zbožňovanom Kansase, ale v krajine Oz, so všelijakými dobrými (čarodejnica Glinda) i zlými čarodejnicami, medzi ktorými najviac vyčnieva - The Wicked Witch of the West, s ktorou si bude mať naša neplnoletá hrdinka ešte čo vysvetľovať, pokiaľ príde na lámanie chleba... _Predtým mi ešte nanešťastie stihla zaspievať - “Nad dúhou” , čím sa mimochodom - už navždy zapísala do dejín ! Je to vôbec zrejme najlepší filmový song, aký som si v živote vypočul, a to už nespočetnekrát, že ma asi nikdy neomrzí ? Bol by som nespravodlivý filmový kritik, ak by som nespomenul, nepochválil - výpravu Cedrica Gibbonsa, keď praví, nefaľšovaní znalci už dávno tušia, koho mám na mysli... ? Ozaj, viete to ? A k tej sa bezpochyby hodí aj choreografia, ako sa naše f. charaktery po celý čas pohybujú... A koho všetkého stretne (Strašiak, Plechový muž a Lev) počas cesty k čarodejníkovi, kto jej inak bude robiť gardé, alebo, kto sa jej bude snažiť skrížiť cestu, tak to len málinko naznačím, aby potenciálni diváci mali akú-takú predstavu o vývoji deja hlavnej protagonistky. Predstaviteľka Dorotky, čiže Judy Garland sa narodila najmä preto, aby sa s touto postavou stala už navždy nesmrteľnou ! Všetky sekvencie „hamiltonky” sú pre mňa veľkým potešením, pretože im dáva neuveriteľný zápal po veci ! V roku 1939 sa režisér Victor Fleming pomerne VIAC venoval i nemenej dôležitému monumentálnemu veľkofilmu, ktorý ovláda mnohé filmové rebríčky dodnes, keď som si viac z tejto dvojice obľúbil práve tento, ako, ten, štvor-hodinový kolos, nekonečný, predlhý !!! Optimisticky vás dokonale naladí, ako nič iné, teda, mňa osobne, určite vždy ! Je to P.E.R.L.A. medzi filmami, ako takými ! Úcta, rešpekt... ! PS: Takých, minimálne 40-60 % úspechu tejto nespochybniteľnej klasiky, tvorí hudba Herberta Stotharta, ktorý ju okorenil špičkovými hudobnými vychytávkami, ktoré sú extrémne podstatné, bez nich by to nebolo to pravé orechové ! APROPO: Skúste si teraz tipnúť, koľko postáv stvárnil vo filme „charakterný” Frank Morgan ? Stavím sa, že to neuhádnete, aj keď - možno sa mýlim... ? (13.07.2019)

Hodně barev, hodně zpívání, hodně pitvoření. Přemýšlím, proč se právě tento film zařadil do seznamu nejlepších 500 filmů a film, které musíte vidět než zemřete a proč tu má tak vysoké hondnocení. Několik důvodů mě napadá. Ve své době byl Čarodej ze země Oz zřejmě zjevením. Lidé se rádi dívali na skvostný pohádkový svět a nechali se skoro dvě hodiny okouzlovat tím, co doma neměli a nikdy mít nebudou. Ve svém povědomí si uchovali vzpomínku na tento film jako něco vyjímečného. Co mi chybí, je nadčasovost. Dle mého soudu byl zařazen do seznamu jako milá nostalgie. A tady je v červených číslech, protože zvuk jeho jména je silnější než jeho obsah. Kdo si troufne ohodnotit nízko film, který se všeobecně uznávaný jako dobrý? Cílová skupina je natolik převálcovaná Harryho Potterem a Pánem prstenů, že si z této starožitnosti jen sotva sedne na zadek. Spíš rychle přeladí. A tak se spolu s Alenkou v říši divů a Letopisy Narnie zařadí tento film mezi další snové fantazie, které jsou sice pěkné, ale stejně se nakonec člověk probudí. Stejně jako u Avataru - pěkná barevná bublina, ale když praskne, ukáže se, že uvnitř byl jen vzduch. (12.10.2019)

Jestli Čaroděj pro mě něco skutečně symbolizuje, tak je to téměř vrcholná míra papundeklového a kostýmního nevkusu, který jsem odjakživa nesnášel. Mlaskálkov nebo postava Lva mě dodnes dovádějí k zoufalstí. Ale je to ryze osobní záležitost, na svou dobu je to naopak trikově a technicky velmi zdařilá věc. Po hudební stránce trpím podobně jako u těch kulis, snad mimo povedené ústřední melodie. I ne moc zdařilá kreslená verze z r. 1982 je mnohem pohádkovější, méně moralistická a bez přestárlé Dorotky. Zcela jinou zemi a atmosféru vykresluje volné pokračování Return to Oz z r. 1985. (21.02.2007)

Film byl časopisem ”Premiere” označen za jeden z ”dvaceti nejpřeceňovanějších filmů všech dob”. Naprostý souhlas. Tohle jsem bral jako nějakou parodii na kvalitní film, jenže tohle bylo myšleno vážně a dokonce se Čaroděj objevuje v žebříčcích nejlepších filmů všech dob. No třeba někdy za deset let kdy si nejdříve tohle utrpení pustím pochopím jeho kouzlo a sílu. (09.10.2011)

Čaroděj ze země Oz spadá do období let 1936-1943, kterými jsou ohraničeny roky, ve kterých si mladistvá Judy Garland budovala kariéru v celovečerních muzikálech na základě své dětské průpravy. Teprve, když se přiblížily její 21. narozeniny, bylo jí dovoleno pozvolna se přehrát do dospělých rolí (nejprve v Presenting Lily Mars). Problém byl ale ten, že vypadala dospěle už velice brzy a skutečné žabce jí nebylo možné věřit prakticky nikdy. Konečně, když se zaposlouchám do Over the Rainbow, slyším všechno možné, jen ne malou Dorotku. Bizarně absurdní svět sépiově tónového Kansasu a Ozu v Technicoloru je pak už zážitek sám o sobě, bez toho, aby mu chyběla uvěřitelná herečka v hlavní roli. #LFŠ (12.05.2012)