Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Hrušínský v groteskním příběhu muže, který se náhodou ocitl v nejvyšších mocensko-politických kruzích a stal se tak účastníkem nebezpečné hry.  Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vzal, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou ve filmu lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, kteří jsou přesvědčeni, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, zdaří se mu ještě poslední kousek: monstrózní mystifikace (mimochodem založená na skutečné události z konce padesátých let minulého století), jejíž důsledky nemohou být jiné než tragické. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

Alden_Larson 

všechny recenze uživatele

Je to hrozně pomalý film. A to říká někdo, kdo má pomalé filmy rád, tento mi ale taky nepřišel skoro vůbec ničím zajímavý. Děj má zajímavý koncept a postavy taky nejsou úplně k zahození, ale podle mě to všechno mohlo být zpracováno mnohem lépe. Prezentace byla fajn, hudba se mi taky líbila, ale místy mi přišla trochu kýčovitá. Herecké výkony byly moc dobré, ty se mi z celého filmu líbily nejvíc. 5/10 ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Ne moc známý snímek, který zobrazuje dobu zlou, v našich dějinách jednu z nejhorších. Životní filmová role Jana Hrušínského, kde se projevily jeho nesporné kvality. Kluk, který se dostal na nějakou chvilku STB na kobylku. Prý se to skutečně stalo, to by tedy byl Husarský kousek. ()

Reklama

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Pokud někdo poslouchá Bacha, Mahlera či Beethovena, jsem mu dopředu nakloněna. Jan Hrušínský se definitivně zbavil otřesnéhu kuňkaného Orlíka a Kramol udržel své pokleslé herecké umění na uzdě. Tajemný příběh se pomalu rozvíjí a hudba skvěle podbarvuje či dokresluje. Znalost prostředí, drzost kombinovaná s odvahou – ovšem kde b byly bez obleků zděděných po otci? Švandová s perfektním make-upem v každé situaci včetně sauny a vody – to byl totální maskérský úlet. Umaštěný Potměšil nezklamal. Znalec poznal Žofín i Národní divadlo, zejména záchodky zde hrály velkou roli. „Vzali všechno stříbro a míšeň, teď se bude servírovat na alpace a Karlovarsku.“ Výstižná definice doby a jejího marasmu. Balíček karet na poslední cestu byl dojemný, ale t dětství pamatuji pohřby, kdy se do rakve podobné věci fakt dávaly. „Čas nikomu nic neřekne, lidi všecko vykecaj!“ „Zlikvidovat nebo získat. Ale ať se to udělá pořádně.“ Laskavý divák ať si sám domyslí. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Zda se na film podívat či ne, je pouhou variantou hamletovské otázky. Tady proti sobě stály vesměs negativní kritiky na čsfd a Eva Kantůrková jeho scénáristka. Nakonec musím dát za pravdu "negativistům", především kritice Jitky Cardové, která nešetří ani hlavního představitele, stejně jako bych ho v tomto případě nešetřil ani já sám. Její výraz "typová klišé" mi tu přijde vhodně použitý. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Námětově trochu spřízněný s Obsluhoval jsem anglického krále, jen výsledek je o dost lepší... Sice ve své podstatě o nic nejde, ale ve chvílích, kdy se Hrušínský proměňuje v Jana Zahradníka a s výrazem naprostého profesionála málem vyškoleného ve staroanglické tradici butlerů... fíha... Zajímavé je dobové neukotvení příběhu, sice se mluví o Straně, ale mohl by to být libovolný totalitní systém... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Pohřební scéna se točila v barokním kostele sv. Jana Křtitele v Osově. Většina místních obyvatel však o ničem nevěděla. Záběry, kdy František (Jan Hrušínský) navštíví "poprvé" svou matku, se točila na nádvoří osovského zámku. V době filmování se na tomto místě skutečně nacházem domov důchodců. (HJ-FILIP)
  • Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955. (alonsanfan)
  • Film vznikl na základě povídky Evy Kantůrkové z knihy "Černá hvězda". (sator)

Reklama

Reklama