Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedenáctiletý Pip je sirotek z chudých poměrů, který vyrůstá u své přísné sestry. Aby si vydělal na živobytí, začne pracovat u velmi bohaté slečny Havishamové. Je to excentrická a podivínská stará panna, která žije v ústraní, nenávidí muže a již roky nevychází na denní světlo. Pip má za úkol dělat společníka její dvanáctileté chráněnce Estelle. Pip se do Estelly zamiluje, ta jím však pro jeho původ pohrdá. O deset let později se na Pipa usměje štěstí, když mu neznámý dobrodinec odkáže velké množství peněz. Pip se stěhuje do Londýna a rozmařilý život ve velkoměstě ho rychle mění v povýšeného snoba. Jako bohatý a perspektivní gentleman se znovu začne ucházet o svou dětskou lásku Estellu. Ale pravda o jeho dobrodiní a záhadně získaném bohatství může zničit vše, na čem mu záleží… (Bioscop)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (114)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Už je to poriadna doba, čo mi do rúk padol materiál priam volajúci po akej-takej analýze. Moderná adaptácia klasického románu Charlesa Dickensa ma najmä vďaka hanebným medzerám v tejto oblasti literatúry, ale aj nedôvere k samotnému filmu zaskočila nepripraveného. Príbeh a postavy sú na sebe natoľko závislé, že jedno bez druhého akoby nemohlo existovať. Dalo by sa povedať, že sú v tomto prípade postavy napísané a vytvorené na mieru tomuto konkrétnemu príbehu, a mimo neho nejestvujú. Na postavách sú založené takmer bez výnimky všetky motívy, a sú to ony, kto hýbe dejom, nie náhodné udalosti a okolitý svet. Keďže postáv nie je málo, dej je plný zvratov a scenáristických otočiek o 180°, vďaka čomu sa príbeh zamotáva a prepája nečakané súvislosti do celku pôsobiaceho dojmom komplexnosti. Pip je klasickým archetypom vnútorne rozorvaného romantického hrdinu, zmietaného medzi domovom, osudovou láskou a prísľubom žiarivej budúcnosti, a rozhoduje sa pre poslednú možnosť. Chladná slečna Havishamová so zatvrdeným srdcom naopak žije v minulosti, a dá sa na nej pozorovať postupný rozklad ľudskej duše, ktorý odráža jej schátralé, kedysi honosné sídlo, aj jej staré zásnubné šaty, v ktorých obklopená svojimi rozmarmi a vrtochmi čaká na vykúpenie z utrpenia, spôsobeného mužským pokolením. V týchto pasážach sa zračí nádych burtonovskej poetiky, ale bez jeho neustáleho nadhľadu a humoru zostáva len neveselá realita. Vznešená, krásna, no vo vnútri prázdna Estelle, vychovávaná slečnou Havishamovou, zasa žije v prítomnosti a pre danú chvíľu, pretože vie, že má s ňou osud iné zámery. Preto nedáva Pipovi márne nádeje na niečo viac, než len letmé styky a jeden bozk na líce. Estelle je vlastne len nástrojom pomsty v rukách slečny Havishamovej, a ona sama si o svojej úlohe, ktorú zohráva v londýnskej smotánke, nerobí ilúzie. Poslednou hlbšou postavou je Magwitch, neperspektívne stelesnenie ľudskej márnivosti a zúfalstva, chudák, ktorý nájde jediný svetlý bod svojho života, a rozhodne sa doň vložiť všetko, aby zachoval jeho žiaru a našiel aspoň nejaký zmysel pre svoj biedny život, ktorý je poháňaný ešte jednou vecou - nenávisťou k mužovi, ktorý ho zničil. Dôležitou súčasťou postáv sú aj ich kostýmy, ktoré zdôrazňujú určité charakterové črty na strane jednej, príslušnosť do istej sociálnej triedy na strane druhej - a podotýkam, že sú tieto rozdiely na výrazné natoľko, aby automaticky udreli divákovi do očí. Preto sa môže zdať, že sú až kostýmy krikľavé, u šľachty a smotánky prehnane elegantné, u "obyčajných ľudí" zasa príliš špinavé, kladúce dôraz na spoločenský rozklad a sociálnu nerovnosť, ale pozor - toto nie sú Bedári, ani iná historizujúca látka snažiaca sa rozšíriť vám obzory a vykresliť dobovú spoločnosť, no práve v tomto kontraste, ktorý je všadeprítomný (vidiek x mesto, Londýn x vidiek, skutočnosť x predstava), tkvie sila spracovania. I v tom mále, ktoré sa tejto téme venuje, je pozoruhodné, ako sa ju filmu darí nenútene zobraziť. Farebná paleta a tónovanie filmu je veľmi pestré a citlivo rozvrhnuté, často sa využívajú jemné odtiene modrej, zelenej, sivej či žltej, ktoré pracujú na atmosfére a podtrhávajú tú ktorú scénu a emócie, avšak sú pomerne ťažko identifikovateľné. Pokúsim sa však predsa spomenúť niekoľko príkladov - napríklad svetlomodrá v úvode filmu, sivá v scéne príjazdu do Londýna, žltá v nádherných interiéroch honosných stavieb, či kobaltovo modrá počas pokusu o útek na parník. Newell sa pohráva s koncepciou dopadu svetla na snímanú plochu (v mnohých kompozíciách najmä v exteriéroch nefigurujú primárne zdroje svetla a úplne ignoruje tiene, zatiaľ čo v interiéroch využíva tiene na dotváranie požadovanej atmosféry) čím nenápadne odkazuje na slávnych dobových maliarov a umelcov, ktorí šli rovnakým smerom. Ruka v ruke s týmito estetickými otázkami ide aj miera, a tu platí koľko máš motívov, toľkokrát si filmom (na rozdiel od koľko máš metafor, toľkokrát si filmom, čo je obľúbený uhol pohľadu jedného zo súčasných hnutí kritikov) - narážame tu na motív neochvejnej lásky, neopätovanej lásky, pomoci v núdzi a odmeny za pomoc poskytnutú, nenávisti a pomsty, žitia v spomienkach, úpadku morálky, nespravodlivosti či spoločenskej kritiky. Zároveň je spletitý scenár zrozumiteľný a jasný, takže nehrozí, že by sa divák v deji stratil. V kombinácii s využitím farieb a ďalších vizuálnych prvkov (medzi iným špičkovej kamery) dosahuje harmónie formy a obsahu, čo sa dnes vysoko cení, a posúva film do sféry umenia. Snáď jediný detail mi bráni ísť na plný počet, a to je kolísajúca atmosféra a občasná nerozhodnosť medzi veselými a smutnými tónmi príbehu, ktorá mierne naštrbuje ladenie. Hereckým výkonom a pár ďalším aspektom som sa v texte vyššie vyhol oblúkom a vracať sa k tomu už ani nebudem, s výnimkou jedinej poznámky - bol som bez výnimky spokojný. 85% () (méně) (více)

asinus 

všechny recenze uživatele

Mike Newell se chtěl po rychlokvašeném Princi z Persie spravit na domácí literární veleklasice a dokázal, že už neumí. Asi stopadesáté audiovizuální zpracování Dickensových Nadějných vyhlídek ničím nezaujme a po dramaturgicky solidním úvodu tolik spěchá se všemi důležitými momenty předlohy, že nestihne s řádným dopadem konstruovat žádný z nich. S delší stopáží by to mohla být paradoxně menší nuda, nicméně v sterilním podání sedmdesátiletého pána režiséra by to zas tak velká výhra nebyla. Ať dělají herci cokoliv (Jeremy Irvine jediný skoro nic, jeho mladší bratr Toby ho za pár let trumfne a Holliday Grainger s ostatními jsou přesní), kapku emocí by z toho divák nevyždímal. Chybí správné načasování, rytmus a cokoliv, čeho by se dalo chytit, co by utkvělo v paměti. Jediným pozitivem je herecký návrat Ralpha Fiennese, který se vzpěračskou zarputilostí posílá všechny své scény o dvě patra výš. ()

Reklama

andrii 

všechny recenze uživatele

Kovářský tovaryš vyměnil košili chuďase z příze za zdobné knoflíčky, zvednuté límce a drahé kabátce netušené přízně. Smetl pavučiny a otrhal trny z mého srdce. Nespustil oči z hvězd, starajíce se o jejich štěstí, Ralph Fiennes - to přitažlivý charakter na druhé straně cest. Těžký ponurý vzduch, který se na hladinu snesl, musit osud snést. Nesoucí si léta kříž, ochořela chuděra, podvedená, zakletá mrtvá nevěsta, rozřezána bolestí. Svatební závoj se ve vlasech třepí, vzplál, uhořela v žáru ze samých starostí. Přec dojde naplnění cit, který vyhlíží tak nadějně, spojí se ruce lásky lady a gentlemana pokojně. ()

Rosaviva 

všechny recenze uživatele

Pro mě tento film byl rozhodně překvapivým. Nešla jsem do toho s moc velkým očekáváním, hlavním lákadlem pro mě byla Helena v další své 'šílené' roli. A byla jsem mile překvapena. Pravda, že jsem se tedy občas ztrácela, hlavně ve jménech ale to nakonec ani nevadilo. Možná bych to tedy jen trochu zkrátila, ale byl to velmi příjemný film. 4* ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,JSEM POVĚŘEN NABÍDNOUT VÁM MOŽNOST ZBAVIT SE SVÉHO UČNĚ. PŘICHÁZÍM VÁM SDĚLIT, ŽE MÁ NADĚJNÉ VYHLÍDKY. MŮŽE TOTIŽ ZÍSKAT ZNAČNÉ JMĚNÍ....“ /// Pohádka (?) o tom, kterak chudý chlapec ke štěstí přišel – no, ale nebyl by to Dickens, aby s milým chlapcem (a tedy štěstím) neměl svoje plány… Dejchne na vás ta románová atmosféra, romantika starý Anglie… jen mám pocit, že je to takový moc televizní. Helena je nádherně podivná, Ralph je vynikající, nekouká se na to špatně, ale řek bych, že z tý předlohy se dá vytřískat víc. Možná s jinou ústřední dvojicí? (nebo rovnou režisérem?) Každopádně je mi tahle ,,romantika“ mnohem milejší, než v těch filmech pro mladý. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1861 Charles Dickens, jsem nečetl. 2.) Chtěl bych se stát gentlemanem (…to já taky, ale nemám sponzora!). 3.) Thx za titule ,,sonnyboy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (175)

Zajímavosti (6)

  • Většina filmových i televizních adaptací „Nadějných vyhlídek“ měla premiéru v období Vánoc. (DivX)
  • Helena Bonham Carter, představitelka Miss Havisham, chtěla dotvořit vzhled své postavy tím, že by se jí na hlavě vyjímalo prázdné ptačí hnízdo. Režisér to ale nakonec zamítl. (ellegrey)
  • Role slečny Havisham (Helena Bonham Carter) byla nabídnuta i Meryl Streep, ta ji však musela odmítnout kvůli práci na jiných projektech. (272827)

Reklama

Reklama