Režie:
Mike NewellScénář:
David NichollsKamera:
John MathiesonHudba:
Richard HartleyHrají:
Jeremy Irvine, Holliday Grainger, Helena Bonham Carter, Ralph Fiennes, Jason Flemyng, Robbie Coltrane, Sally Hawkins, Ewen Bremner, David Walliams (více)Obsahy(1)
Jedenáctiletý Pip je sirotek z chudých poměrů, který vyrůstá u své přísné sestry. Aby si vydělal na živobytí, začne pracovat u velmi bohaté slečny Havishamové. Je to excentrická a podivínská stará panna, která žije v ústraní, nenávidí muže a již roky nevychází na denní světlo. Pip má za úkol dělat společníka její dvanáctileté chráněnce Estelle. Pip se do Estelly zamiluje, ta jím však pro jeho původ pohrdá. O deset let později se na Pipa usměje štěstí, když mu neznámý dobrodinec odkáže velké množství peněz. Pip se stěhuje do Londýna a rozmařilý život ve velkoměstě ho rychle mění v povýšeného snoba. Jako bohatý a perspektivní gentleman se znovu začne ucházet o svou dětskou lásku Estellu. Ale pravda o jeho dobrodiní a záhadně získaném bohatství může zničit vše, na čem mu záleží… (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (114)
Newell a spol. zrejme nakrútili túto novú adaptáciu pre nové publikum, neznalé Leanovho filmu. On sa mu totiž značne podobá. Bohužiaľ sa verzii zo 40. rokov atmosférou Newell približuje iba letmo. Mne viac vyhovuje pre podobné látky čiernobiely materiál, inému zase pestrejšia ponuka farieb. Väčší problém ale vidím v krátkych a zmätočne nakrútených retrospektívach, v ktorých sa neznalec predlohy môže veľmi ľahko stratiť a ďalej v nie príliš uveriteľnej chémii medzi dvoma mladými, potenciálnymi milencami. Možno je to tým, že Holliday Ggringer hrá postavu, aká by viac sadla takej Mie Wasikowskej alebo Saoirse Ronan. Proste niekomu éterickejšiemu a na prvý pohľad nežnejšiemu. Ale celkovo spokojnosť, dostal som presne to, čo som očakával a nemal som určite great expectations. ()
Knižní předlohu jsem četla, tak jsem se na film velice těšila. Charles Dickens umí psát příběhy (sice dlouhé, ale čitelné), ve filmu tedy příběh fungoval. Zpracování bylo velkolepé - nádherné zobrazení okolí kovárny, dům paní Havisham - tak jak jsem si ho představovala. Mrzí mě, jak režisér k určitým částem knihy přistoupil. Připadá mi to, že to natočil, tak jak jsem to kdysi četla. Kniha na mě ze začátku působila nudná a zdlouhavá, po sléze jsem se velice začetla, ale z důvodu časového pressa (měla jsem knihu přečíst na VŠ za týden a zpracovat recenzi), jsem začala číst ob-řádek až ob-stránku... Mrzelo mě, že jsem ke konci na to neměla víc času, proto plánuji si ji znovu přečíst. Takhle na mě působí filmové zpracování Newella. Na začátku až příliš zdlouhavé, ke konci vše rychle zobrazeno - jakoby mu nezbyl čas (tak jak mě). Film je přesto přehlídkou výborných hereckých výkonů - Helena Bonham Carter, Robbie Coltrane, Ralph Fiennes a Holliday Grainger jako Estella. Zajímavostí pro mě je, že Charles Dickens je jakoby předchůdce Rowlingové (píšou obdobné příběhy o sirotcích, všemožně vztahově propletené - jak řekl můj učitel na VŠ: "Nedivil bych se kdyby Voldemort byl otec Harryho, jelikož Dickens by to tak napsal") - tak zajímavostí je, že ve filmu se nám sešla parta z filmového Harryho Pottera :) ()
Predlohu tohoto Dickensovho románu nepoznám, preto mi prišlo prvé zoznámenie s ním trochu komplikované. Hlavne k záveru ako keby chceli tvorcovia vyblafnúť na diváka všetko a chýbala tomu postupnosť. Inak sa námet podobá iným Dickonsonovým dielam, obsahuje viacero jeho klasických znakov. Herecky fajn, taký štandart. V niektorých momentoch ma to však nudilo a nevedel som si k postavám vytvoriť taký vzťah, aby mi na nich záležalo viac. ()
Mike Newell se chtěl po rychlokvašeném Princi z Persie spravit na domácí literární veleklasice a dokázal, že už neumí. Asi stopadesáté audiovizuální zpracování Dickensových Nadějných vyhlídek ničím nezaujme a po dramaturgicky solidním úvodu tolik spěchá se všemi důležitými momenty předlohy, že nestihne s řádným dopadem konstruovat žádný z nich. S delší stopáží by to mohla být paradoxně menší nuda, nicméně v sterilním podání sedmdesátiletého pána režiséra by to zas tak velká výhra nebyla. Ať dělají herci cokoliv (Jeremy Irvine jediný skoro nic, jeho mladší bratr Toby ho za pár let trumfne a Holliday Grainger s ostatními jsou přesní), kapku emocí by z toho divák nevyždímal. Chybí správné načasování, rytmus a cokoliv, čeho by se dalo chytit, co by utkvělo v paměti. Jediným pozitivem je herecký návrat Ralpha Fiennese, který se vzpěračskou zarputilostí posílá všechny své scény o dvě patra výš. ()
Další adaptace Dickensovy předlohy se nijak zvlášť nepovedla. Výborná je výprava (či na ni navazující práce trikařů) a kostýmy, z hereckých výkonů zaujmou snad všichni dospělí herci ve vedlejších rolích. Přijde mi, že scenárista ani režisér nenašli k látce vlastní klíč, takže to nakonec vypadá jen jako rutinní převyprávění románu. ()
Galerie (175)
Zajímavosti (6)
- Helena Bonham Carter, představitelka Miss Havisham, chtěla dotvořit vzhled své postavy tím, že by se jí na hlavě vyjímalo prázdné ptačí hnízdo. Režisér to ale nakonec zamítl. (ellegrey)
- Role slečny Havisham (Helena Bonham Carter) byla nabídnuta i Meryl Streep, ta ji však musela odmítnout kvůli práci na jiných projektech. (272827)
- Helena Bonham Carter nosila po celou dobu natáčení jen jednu botu, protože přesně tak slečnu Havisham popsal sám Dickens. (DivX)
Reklama