Hana a jej bratia
Hannah and Her Brothers
Režie:
Vladimír AdásekScénář:
Vladimír AdásekKamera:
Juraj ChlpíkHudba:
Ivan ČermákHrají:
Martin Keder, Lucia Hurajová, Marta Žuchová, Patrícia Jarjabková, Rudo Kratochvíl, Scarlett Čanakyová, Csongor Kassai, Gabriela Dzuríková (více)Obsahy(1)
Martinovi, hlavnímu hrdinovi filmu, je osmnáct let a je studentem VŠMU. Do školy ovšem už delší dobu nechodí, protože se musí vyrovnávat s vlastními problémy. Doma je svědkem věčných hádek mezi rodiči a jeho otec se navíc rád napije. Alespoň částečné porozumění nachází u své neukojené sestřenice Hemy, ovšem ta od něho očekává něco, čeho Martin není schopen. Až náhodné seznámení se starou sousedkou Theodorou z protějšího domu pro něho znamená zlom v životě. Ta o něm ví více, než si myslí, a donutí ho zformulovat jeho zásadní problém v životě. Martin se rozhodne, že bude hledat přítele pomocí inzerátu. Mezitím se ale v kabaretu setká s klukem, který si říká Hana a jejich životní cesty se zkříží
Postavu Hany psal Adásek pro sebe: Ale ani zdaleka to není hlavní postava tohoto filmu, upozorňuje. Spíš taková šedá eminence, která zpoza rohu všechno pozoruje. Ačkoliv je téma Adáskova filmu vážné - osamělost mezi lidmi a neporozumění mezi nejbližšími - režisér ho všemožně odlehčuje a dává mu místy až groteskní ráz. Film získal na přesvědčivosti a autenticitě tím, že většinu úloh v tomto filmu ztvárnili neherci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Úžasné panoptikum u kterého jsem se velice bavil. Líbila se mi stylizace. Chápu, že to někomu nesedne, ale tohle byl přesně můj šálek kávy. A mít tak paní Theodoru za sousedku, hned by se mi bydlelo lépe... :) ()
Ppc štýlové obrázky. 8/10 ()
Martin mám dilema. Vlastně všichni ho mají, nikdo totiž neví, co vlastně chce. A pokud na to přijdou, tak ale netuší jak toho dosáhnout. I já mám dilema .. ohledně rudých vlasů, (toho) Hany a roztříštěnosti děje samotného. ()
Tak trochu podivnost - scénkovitý film s protestně rudými vlasy. ()
Už od prvých záberov je jasné, že Adásek sa vidí v slovenskej novej vlne, inšpiruje sa v nej a zároveň jej vzdáva aj poctu. Nielen ale iba retro vizuálom, ale aj dejovou rozvoľnenosťou a tým pádom aj ťažkým uchopením toho, čo sa tu deje. Môže sa stať, že časom dej prestanete vnímať úplne a začnete sa kochať iba obrázkami. Tie však tiež nemusia sadnúť každému, takže si treba vopred ujasniť, či ste fanúšikom filmov, ako Slávnosť v botanickej záhrade, Vtáčikovia, siroty a blázni alebo Panna Zázračnica. ()
Panoptikum to teda bolo. Ale bolo to natoľko "umelecké" a vzdialené od mainstreamu, že som to proste nedokázal stráviť. ()
Na to, že to natočil mladý kluk a převážně s amaterskými herci, tak je dobrý a zajímavý. Moc sice nedrží pohromadě, ale za styl a pár dobrých scének stojí za pozornost. Děj je poněkud roztříštěný a měl jsem problémy s jeho pochopením jako v celku, takže u mně slabší tři hvězdičky. ()
Já jsem se osobně moc bavil. Připadalo mi to jako moc dobrá komedie - bez ohledu na to jestli je někomu gay tematika blízká. ()
O tomto již starším slovenském filmu jsem dlouho nevěděl. Ač na mě při sledování dlouho působil jako nějaká nepodařená slátanina z Balkánu před 30 lety, tak nakonec je z toho dobrý dojem hlavně díky tandemu Adásek - Keder. Bez písniček a motivu "Hany" by ale asi tak dobře film u mě nevyzněl. 5787 ()
Tak trochu mix poetických českých filmů ze 60. let a (dejme tomu) filmu Hlava nehlava. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla (především na mizernou kvalitu kopie), ale všechny počáteční výhrady posléze vymizely. Ráda bych si dala opáčko v přijatelné kvalitě. ()
Film režiséra Vladimíra Adáseka Hana a jej bratia býva označovaný ako prvý slovenský film s gay tematikou. To síce môže byť pravda, ale čo je pri tomto filme dôležitejšie povedať, je, že ide svojím spôsobom o zvláštne podobenstvo (ponášajúce sa v mnohom na divotvorné diela Juraja Jakubiska alebo "nepodarky" československej novej vlny, ako napríklad Slávnosť v botanickej záhrade), ktoré stojí na chýbajúcej celistvosti príbehu, chaose a replikách plných zbytočných a neopodstatnených vulgarizmov. Ak divák od snímky očakáva konzistentný príbeh, nedočká sa ho, pričom je náročné povedať, čím sa vlastne Adásekovo dielo snaží byť a čím v skutočnosti je. Identifikovať možno krízu mladého Martina (Martin Keder), ktorý sa hľadá vo svete. Je na škodu, že film neuplatňuje serióznejší prístup prakticky ku všetkému, ale volí skôr chaotický spôsob rozprávania aj prezentácie jednotlivých postáv. V takom prípade by totiž vyznel oveľa lepšie, než je tomu takto. Ale aj napriek negatívam alebo slabinám, ktoré so sebou snímka prináša (najmä potom v rovine príbehu a spôsobe jeho rozprávania), dokáže zaujať viacerými drobnosťami - občasným dobre trafeným humorom (napríklad o horkom diazepame, na ktorý sa sťažujú samovrahovia, že im po ňom býva zle), bratislavskou výpravou zo začiatku nového milénia, ako aj hudobnou stránkou. Hana a jej bratia toho v sebe spájajú pomerne veľa. Bohužiaľ, vo výsledku nepredstavujú kvalitatívne dobrý film. V mnohom sa Adásekova snímka ponáša na podobenstvá, ktoré stavajú na vizuále, artovej stránke až subjektivizme autora, avšak neraz na úkor príbehu či dokonca zrozumiteľnosti. V praxi potom takéto filmy fungujú iba zriedka. A akási celková nefunkčnosť je výrazne citeľná aj v tomto prípade. Mohlo to byť lepšie, ale nie je. ()