Lajka

Zajímavý příběh Lajky a ostatních obyvatel úchylné planety, jak ji nazývá samotný Jurij Levobočkin. Ten byl pro mě tou nezábavnější postavou. Například scéna opravy rakety výborná a co teprve všechny ty narážky... tvůrci hold úspěšně střílí na obě strany. Lajka je dalším loutkovým filmem, co příliš není pro děti a nemůže za to jen Quirkrk... i když. Děti se hold nepobaví tolik, jako dospělí, který to soupeření a dobu zná. Ale jinak jsou loutky a písničky pěkné, tedy... zase ten Quirkrk. 70% (05.11.2017)

Z mého pohledu jde o výbornou satirickou loutkohru se zvířátky, kosmonauty a podivnými tvory, proloženou laškovnými zpěvy, chytrými myšlenkami a celou řadou vtipných vychytávek, která poukazuje na to, jak by na světě mohlo být krásně bez lidí. Možná i tak trochu pro tohle hodně nelichotivé poselství zůstal tento animační skvost bez patřičné odezvy u diváků. (80%) (29.01.2022)

Celý čas som dúfal že to vzniklo v ťažkých socialistických rokoch minulého storočia. Po informácií že to vzniklo v roku 2017 ma skoro prekotilo na stoličke. Odporné ľudské ksychty, príšerná animácia, hnusné piesne a hlásanie sovietskej propagandy sála z každej scénky.... Nakoľko sa o to nemôžem ani nostalgicky oprieť lebo ide v podstate o novinu, chce sa mi z toho grcať. 10% (15.09.2020)

"Čuba, obyčejná, smradlavá, zablešená čuba." Vážně nejsem fanouškem současné české kinematografie nebo animovaného filmu. Jsem však milovníkem loutkových filmů, animovaných klasickou okénkovou technikou, jejíž možnosti nejsou zdaleka tolik vyčerpané, jak nám dokazuje stále větší množství počítačem vygenerovaných světů, omezených pouze lidskou představivostí. Při mých cestách pražskou MHD, mně tedy ze zorného pole nemohli neuniknout plakáty opatřené titulem "Lajka" a jménem Aurel Klimt, jejichž výtvarná realizace přesně vystihuje to, o co tady jde. Vlastní příběh snímku ovšem odkryje teprve jeho trailer, který zcela utvrdil mé přesvědčení, že jen samotný námět této podívané by si zasloužil všech pět hvězd. Tento rodinný fantasy muzikál s prvky retro sci-fi, inspirovaný skutečnými událostmi z 3. listopadu 1957, totiž svým podobenstvím dokonale dotváří nešťastný osud první fenky na oběžné dráze kolem planety Země. Její cesta tak tentokrát vede ze zasněženého, socialisticky-realistického městečka Байконур, přes nelítostné podmínky výcvikového tábora, skrz černou díru až do ráje, jehož pojetí zde má ekologicko-eroticko-vegetariánské poselství. Bohužel, filmy nejsou tvořeny jenom plakátem, trailerem, námětem či poselstvím, ale hlavně lidmi, kteří tu namlouvají postavy. Největší slabinou tohoto loutkového filmu jsou tedy lidé. Věnováno všem zvířecím obětem kosmického výzkumu. (18.11.2017)

Prvních pár minut dobrý, žasla jsem nad českou tvořivostí a zpracováním. Ovšem pak začala Lajka mluvit, dělat parkour a několik podivných postav považovalo za nutné si zpívat. Četla jsem rozhovor s pánem, co na tomhle pracoval devět let a opravdu jsem byla plna očekávání.. ovšem dostavilo se pouze velké zklamání a opravdu nechuť podporovat české filmy státními penězi. Nevím pro jakou cílovou skupinu byl snímek vytvořen.. myslím že dospělí tohle nemají šanci zvládnout bez psychické újmy a doufám, že dětem by vulgární humor postav v říši fantazie raději nikdo nepouštěl. Kdo na tohle teda schválil peníze? Proč hlavně museli zpívat? Proč když se na tom tolik let pracovalo to nemohlo stát za to a říct aspoň příběh? Pánové, raději se na to příště prosím vykašlete a nedělejte si ostudu. Už ukrajinské přísloví říká: Pes štěká, protože zpívat neumí. Tak si to kura pamatujte! (16.09.2018)