Z makové hůrky

Takhle přesně by se mělo tvářit brilantní zpracování v kombinaci s dějem na PYČU! Celé se to točí okolo dřevěné stavby, jež svou výškou konkuruje vysílači v Torontu a šířkou veskrze populární hrobce v Indii. Scénárista delegoval všechny povinnosti na ženy ergo neustále je k vidění kýbl rýže na sporáků, krájení pórku na čínu (Japonci tomu asi říkají jinak) či deset litrů vody vařené za účelem pití čaje. Nelze nemilovat pro diváky vysvobozující konce! 52% Celosvětový výdělek k 24. 8. 2014: $61,459,425, což je 2,79 násobek budgetu (24.08.2014)

I na druhé shlédnutí zůstává můj názor nezměněný - pěkný, poutavý a zábavný příběh jehož kvalita se v průběhu sledování neustále zvyšuje a vtahuje diváka více a více, na milou a dojemnou romanci zbylo prostoru víc než dost. Oproti tomu místní klubovna je vážně překrásně kouzelný bordel a její obyvatelé jsou ze značné části dokonalí pošuci :-) Animace občas nabízí opravdu krásné záběry a scenérie, studio Ghibli se prostě nezapře. Hudba ukazuje dvě stránky - ta instrumentální mne absolutně neoslovila (mistr Hisaishi to vážně není), ale zpívané skladby se velmi zdařily. Přes veškeré kvality tu ale chybí to něco nepopsatelného - to Goro nenabídne, Hayao je přecijen o trochu vyšší liga. 85% (30.04.2017)

Ve vyprávění, nostalgii a lyričnosti dosáhlo studio Ghibli tímto dílkem dokonalosti. Toto není pohádka ani film pro děti, toto je plnohodnotná malá romance, poetická jako obrázek. ■ P.S. Nemohu si pomoci. Mnoho lidí tu porovnává s Whisper of the Heart (Mimi wo sumaseba), mě to spíš (když už) připomínalo Ocean Waves. (15.02.2013)

Úžasný hudba! Skvelé výtvarné spracovanie, ktoré akoby podčiarkovalo tento milý príbeh. Som veľmi rád, že som tento film videl. Musím povedať však, že keby to nebolo animované, japonské a hlavne miyazakiovské, tak by som po tom ani neštekol. Vlastne je to dosť jednoduchý príbeh, ktorý by sa dal spracovať ako nejaký podradný TV film. Taký čo pozerá moja babka na DOME. Fakt, že je to tak úžasne atmosfericky zrobené iba pridáva na príťažlivosti. Prostredie Japonska 60tych rokov je dosť netradičné a zaujímavé. Vskutku celkovo to berem ako také pohladenie na srdci. (23.06.2013)

Gedo senki mělo slibný námět, ale horší zpracování. U Kokuriko-zaka kara je tomu zase naopak. Což o to, je zde vidět jistý pokrok Gora směrem kupředu, je zde vidět, že scénář psal samotný pan Mijazaki senior, ale přesto mě to stejně jako právě ony příběhy ze Zeměmoří nepohltilo tak, jak bych od filmů z Ghibli očekával. Po přečtení synopse jsem od filmu očekával něco podobného jako Mimi wo sumaseba, přičemž má očekávání byla tak napůl splněna. Ano, z nemalé části se to na podobné vlně veze, ale ono úžasné kouzlo vyprávění prostřednictvím zasněné holky to poněkud postrádá. Neříkám, že je to vyloženě chyba, ale jelikož to kouzlo bylo tím, co mi především udělalo z Mimi wo sumaseba vynikající zážitek, nebudu tajit do jisté míry zklamání. Jinak je to film vcelku povedený, hlavní hrdinové fajnoví, menší výlet do Japonska o bezmála padesát let zpět příjemný. Jo, celkový pocit z filmu je pozitivní, ale čekal jsem, že to bude ještě lepší. Připadá mi, jako by se film zasekl tak napůl v cestě za fantazií filmu Mimi wo sumaseba vlastní, ale snad bude Gorův další film zase o něco lepší a já tak budu moct uvažovat konečně i o pěti hvězdách. (10.07.2012)