Celeste a Jesse navždy

Predpokladám, že nie som jediný komu štýl a atmosféra tohto filmu pripomínalo (500) Days of Summer. Ako udržať pri živote priateľstvo aj po rozchode / rozvode? A je to vôbec možné? Však Láska predsa len tak rýchlo nezmizne a už vôbec nie u oboch ľudí súčasne, takže asi v takom priateľstve zostane aj naďalej nejaká neutíchajúca nádej (minimálne u jedného určite, možno aj u u oboch nezávisle). Ale teraz k filmu. Ten príbeh nebol vôbec zlý, dokonca by som povedal, že nadpriemerný. Veľké výhrady mám však k spracovaniu. Vôbec to nevyvolávalo ten dojem aký by bol za potreby. Namiesto tvorivej irónie boli situácie odľahčované skôr trápnymi monológmi, a to mi prišlo dosť nežiadúce. Ale ako pointa príbehu a vlastne aj väčšina deju bola naozaj znamenitá. No nie je to prvý, a asi ani posledný film zameraný na tému Lásky neláskavej, takže toto je v tomto ohľade taký ľahký nadpriemer - hlavne vďaka tomu, že sa to vyhlo klasickým americkým klišé. (04.01.2014)

Jeden z tých lepších nezávislákoch, kde i ''WTF!'' je vyslovované s takou eleganciou, že skôr počuť: '' Well, that's fantastic!'' než ako to, na čo sme zvyknutí! (V poslednej dobe sa mi to fakovanie nejak páči, ale vravím, musí to mať eleganciu, šmrnc a nie, ako ked' sa fluše na chodník.) Mimochodom, logo cédéčka nemalo chybu a tiež mi už asi nebudú vadiť zmrdi, čo sa predbiehajú vo frontách v obchodoch. (18.01.2013)

Tohle fakt není film, který Vám zvedne náladu. Osobně bych film popsal jako slabší verzi Blue Valentine. A i když, jsem neměl zrovna na takovýhle film neměl náladu, tak se mi dost líbil. Líbilo se mi jak to je přirozený. Jsou tam klišé, přesto jsem tam cítil, že scénáristé a herci v jedné osobě moc dobře vědí o čem píšou. Režie je v pohodě, taková ničím nepřekvapují a neurážející. Rashida Jones je dobrá herečka, kterou jsem si zamiloval v Parks and Recreation a tady jsem si její herecký koncert užil. Andy Samberg je zde dost utlumený a pro mě bylo opravdu zajímavé vidět ho v této poloze. Mile potěšil Elijah Wood, Emma Roberts nebo Chriss Messina. Celeste a Jesse navždy je fajn snímek, na který je dobré mít tu správnou melancholickou náladu, protože teprve tehdy, Vás dokáže dost silně zasáhnout. (20.03.2016)

Máte vztah, který klape, ale neuvědomujete si to. Partner vám přijde nesoběstačný, bez cíle, děti byste s ním mít nechtěla. Podáte žádost o rozvod. Ale pořád si s tím chlapem rozumíte... Rashida Jones si napsala scénář na tělo. A jak už to bývá, chtěl ten její příběh dramaturga, některé její ambice jí někdo mohl vymluvit. Ale nestalo se. Když pak je člověk přesvědčen, jak bezvadně si to sepsal a zahrál (naštěstí nerežíroval, to obstarala kamarádka), nevidí zápory svého díla. Přitom námět je chvályhodný – tématem je nutnost umění dospět. Umět si přiznat, kde jsou mé hranice, vidět to skutečně důležité, nebo v sobě objevit a nepotlačovat city. Hlavní hrdinka filmu sice podá žádost o rozvod, ale Jesse jí pořád chybí. Přitom ten se už chce pohnout dál, takže si najde partnerku, ta ho motivuje na sobě pracovat a stát se respektovaným výtvarníkem, čekají rodinu. Zato do té doby úspěšná Celeste dělá najednou jednu chybu za druhou, v práci se nedaří, a najednou zjišťuje, jak jí Jesse chybí. Snaží se o to, aby se vrátil, ale věci už zkrátka nejsou tam, kde byly. A to ani, co se předbíhání ve frontě týče (důležitý motiv, jenž dostaneme jako diváci naservírovaný třikrát, s podivným vysvětlením, že předbíhání je vlastně správné). Špatně postavená je celá kostra vyprávění. U některých scén si jen můžeme odškrtávat povinné položky (mejdan, snaha se opít, nevydařená snaha o jiné rande...), jindy přijdou na řadu trochu podpásovky (veganská restaurace). Avšak hlavní problém je, že herec Andy Samberg vedle herečky Rashidy Jones vypadá maximálně jako její mladší brácha. Bývalého manžela mu těžko věřit. Stejně tak vedení příběhu je kostrbaté, a tam, kde mělo být vtipné, je zoufale nudné. Nechybějí nakonec ani středostavovské atributy – svatba jejich kamarádů i s proslovem, nestíhání této svatby apod. Jako kdyby autorka měla nakoukané romantické filmy, a až na sraz na Empire State Building všechny využila. Jenže lacině, bez dalšího nápadu. Navíc u obrazu těžko sem tam něco poznat, neb kamera nepostojí, pořád se kýve a sem tam dokonce juká na herce z nemyslných podhledů nebo nadhledů. Potěší konec, který není romantickou nelogickou slaďárnou, ale vychází z určité psychologie postav (nakolik nám byly představeny skutečně jen letmo) a reálného světa. Je to však málo, i přesto, že se nám opět dostane ponaučení o tom, jak předbíhat ve frontě je správné. (19.04.2013)

Upřímně musím přiznat, že jsem to neměl sílu dokoukat. Film je naprosto jalový. I reklama na vložky, tablety do hajzlu nebo dědu Hornbacha, surfujícího holým zadkem lesem po prknech má větší grády a spád. Ústřední pár k sobě neustále hledá cestu; marně. Jen si neustále vyčítají úspěchy a neúspěchy. Hlavní hrdinka, ačkoliv je hezká a sympatická, navíc vypadá tak o deset let starší, než její protějšek, což dost kazí představu o dokonalém páru. Hořko sladká hromada žvanění bez vtipu a nápadu diváka nakonec umlátí jako hospodský rváč s bicepsy jak stehno židlí do zátylku. Snad to dopadlo happyendem. Já už to nechci zjišťovat. 35% (22.06.2016)