Alexandr Něvský

Nemohu říct, že by mě Alexandr Něvský tak uzemnil, jako předchozí Ejzenštejnovi němé filmy, ale přes drobné výhrady si čtyři hvězdičky určitě zaslouží. Na rozdíl od němých filmů je zde už pohyb kamerou, i když je využíván jen zřídka. Zůstal patetismus a rozmáchlá gesta, oproti Křižníku a Deseti dnům jde převážně o divadelní scenérii. Osobně vnímám větší údernost v jeho prvních snímcích, kdy promlouval pouze obrazy. (05.12.2016)

Historie tohoto filmu popisujícího invazi Německých křižáků do Ruska je myslím obecně známa, krátce po jeho vzniku byl díky paktu Molotov-Ribebentrop stažen, aby byl o tři roky později po invazi německých vojsk opět promítán ve všech ruských kinech. Využití propagandy je naprosto zřejmé a v kombinaci s historickou látkou před ní bledne snad i Vávrova husitská trilogie (ve filmu se objeví i napodobeniny německých přileb, po následném přestříhání zazní i známé "ani o krok zpátky" apod.). I velká devíza filmu - hudba Sergeje Prokofjeva - vyznívá díky výše uvedenému lépe bez filmu a v kompletní podobě je ke slyšení až ve stejnojmenné kantátě (doporučuji verzi Valerie Gergieva s Orchestrem Mariinskava Teatra). Ta potom sama po léta patřila k hudebně-propagandistickým dílům a v zemi původu jde o hodně zprofanované dílo. (19.04.2007)

Patriotizmus preteká z každého políčka filmu, až sa to občas preháňa ( rôzne ´´uvedomelé´´ popevky, neskonalé hrdinstvo a odvaha ruského národa ). Sergej Ejzenštejn sa postaral o ďalšie skvelé vlastenecké dielo. Jeho réžia, ale už nieje taká úderná a rytmická ako v nemom období, je priamočiarejšia a komerčnejšia. Historický veľkofilm v pravom slova zmysle. A pre soundtrackových znalcov, určite vám neunikne ktorými hudobnými pasážami sa silno inšpiroval James Horner, napr. v STAR TREKu 3. (23.02.2011)

Za Rus! Poutavý snímek s naprosto strhující Prokofjevovou hudbou a řadou fantastických záběrů. Pátou hvězdičku nedávám ne za to, že je Alexandr Něvský propaganda jako řemen (nijak zvlášť mi to nevadilo a navíc propagandistické snímky se točí stále a budou točit dál), ale za to, že je místy tak rozvláčný. Zejména tedy po bitvě (ostatně ta mohla také být o něco kratší). Otakar Vávra v tomto filmu očividně pochytil mnohé pro svého Jana Žižku. (11.10.2015)

Nečekal jsem, že takovýto film bude plynout jako voda, hlavně po zkušenosti s Čapajevem, ale když je každý obraz komponován tak precizně a velkolepá bitva, která zabírá notnou část filmu,uchvacuje monumentalitou a pohybově velmi zajímavým řešením. K tomu navíc přičtu scénu utonutí křižáků na zamrzlém jezeře v Ejzenštejnově tradici nejlepších atrakcí. Místa pro ideologii tu moc není, spíše vítězí hrdé vlastenectví, které však hlavně v závěru působí nepříjemně agresivně a hlavně pojetí samotného Něvského mi příliš symptatické nepřišlo. (05.06.2009)