Policajt nebo rošťák

Jasně jeden z nejlepších Belmondových filmů, kde se prolíná kriminálka s komedií. I když musím nechat, že se mi nelíbil tak jako jeho čisté komedie nebo čisté kriminálky. Ale co už, Bebel je jistě jedním z nejlepších herců a tady je to hodně znát. Kdyby ho hrál někdo jinej, tak by to byl jen další průměrnej film. Takhle je to Belmondův film... (01.02.2006)

Skvost mezi staršími francouzskými krimikomediemi a zároveň moje nejoblíbenější belmondovka, už od dětství, viděl jsem ji za komoušů v kině i v televizi aspoň desetkrát. "Boty... Máš pěkný boty..." sípavě pronáší pán s obřím francouzákem, který v kině vždycky vyvolal vlnu smíchu, i když už to všichni nejmíň jednou viděli... Dneska už si "Flic ou voyou" navíc můžu pustit v původním znění, paráda, ale je to přeci jen chvíli trochu nezvyk, ten Krampolův hlas má už člověk zažraný pod kůží. A taky mi konečně docházejí souvislosti trochu složitého děje, hlavně na začátku filmu, tedy složitého pro dítě. Na Belmonda je radost se koukat, ty jeho pohyby, jeho mimika, jeho šarm, jeho prvotřídní kaskadérský kousek na lanovce... mám ho rád téměř homosexuelně. A miluju i tenhle film, kterému, jak vidím, nikdo z mých oblíbených nepochopitelně nedal plný počet, asi jsou už většinou mladšího data narození. Pro mě je to ovšem stoprocentní srdcovka. (07.09.2014)

Opět jsem se u staré, a (ne)dobré, francouzské krimi se sympatickým hrdinou v rošťácky neodolatelném Belmondově podání nebavil. Komedie tak nějak málo chytlavá, nesrozumitelnou formou podaná, a i obyčejně až nudně natočená. Kritizují se americké bezduché "akčňárny" a tohle mělo ducha?! Neobjevil jsem nic, než šarmantní humor a gesta Belmonda, který se nikdy nenechal zastupovat kaskadérem, ale zbytek mě neoslovil. Asi je moje filmové vnímání přece jen daleko za mořem a evropská tvorba mě nechává chladným. Raději propečený hamburger než šneky. 40% (26.04.2012)

Belmondo opět předvádí svoji kreaci poldy, který předpisy studuje jen proto, aby věděl, co porušit. V Dobrodruhovi se mi ta poloha dosti hnusila, v Lautnerově filmu (a to má stejné scénáristy) mi je podstatně sympatištější. Stačilo málo - místo pravačky, levačky a bouchačky neváhá vjíždět auťáky do domů, svlékat zločince do naha na veřejných místech, podpalovat bary, převléknout se do smokingu ve stanu, splachovat drogy a ohánět se přitom sarkastickými bonmoty snad ještě zručněji než zbraněmi. Nic nevyšetřuje a film se nám to ani nesnaří namluvit - prostě s uměleckým zápalem, nefalšovanou radostí a grácií originálně terorizuje mafiány z Nice. +++++ Když je třeba, Lautner dokáže i usadit rozvernou náladu filmu a přejít ke zlověstnější, byť ne vyloženě zlověstné poloze, když nechává na scénu vstoupit protivníky-inspektory Raye a Massarda. Pomůže si jazzem (skvěle vybraným), stop-záběry, úsporností pohybů inspektorů a zmizením či omezeném mluveného slova. Funguje mu to. Zvlášť v úvodní sekvenci s neony Printanie, v níž navíc užívá dělený obraz a krátké statické záběry na zavražděná tělaz různých úhlů, postupně se zaměřující na detaily rukou. Umí, když se snaží. +++++ Bohužel však přece jen chybí nosnější fabule, originalita obtěžování se postupem času zmenšuje a únos Borowitzovy-Belmondovy dcery je nejen očekávaný, působí jako monstr klišé a scénaristická bezradnost v jednom. Čímž nechci říct, že by dcera ve filmu vůbec být neměla :) Silné ***. (07.10.2014)

V motelu je zavražděn komisař místní kriminálky, ale vše je naaranžováno jako nehoda na silnici. Proto přijíždí do přímořského letoviska divizní komisař, aby vše vyřešil, přičemž se zamiluje a navíc musí vychovávat nezvedenou dospívající dceru. Nejen pohodová atmosféra, ale i sympatický charakter hlavního hrdiny, spíše klukovsky rozverný, nad věcí, který však dokáže v těžké situaci zvážnět. A navíc zde hraje moje oblíbenkyně Marie Laforet. (16.03.2012)