Final Cut - Dámy a pánové

Lahůdka, u které by mi vůbec nevadilo, kdyby trvala třeba o dvě hodiny déle. Člověk by si po prvotním seznámení s tím, o čem film bude, řekl, že to asi bude zajímavé, ale možná nijak extra objevné, když má jít o "pouhý" sestřih již vytvořených snímků. Jenže on to pouhý sestřih není. Režisér si s poklady filmové tvorby pohrává, umně je skládá k sobě a daří se mu z nich vytvářet v podstatě skoro plnohodnotný nový příběh plný skvělých herců, emocí, který naprosto dokonale doplňuje velmi vhodně volená hudba. Řada scén ze známých filmů zde dostává nový rozměr s tím, jak jsou vloženy na místa, kde mají dotvářet jiné situace a vzbudit jiné emoce než ve snímcích původních. To je věc, která mě na Final Cut třeba také hodně baví. Zkraje jsem musela trochu bojovat se svou obsesí pomyslně si zapisovat názvy filmů, z nichž byly ty které scény použity a "ověřovat", které filmy jsem už viděla, které znám a které zase ne. Postupně se mi to ale celkem podařilo eliminovat a nechala jsem se celou tou filmovou krásou pohltit. Opravdu mimořádný zážitek, který si určitě po nějaké době zase ráda zopakuji. 95 %. (23.10.2020)

4* filmová lahůdka, na které je vidět dlouhodobá a úctyhodná práce, za což si režisér pochvalu zaslouží. Vytvořená mozaika ze sestřihů tolik stovek filmů vypráví příběh, který není úplně hloupý a hlavně romantický tón osvěžuje občas velmi vtipnými vložkami. Rozhodně doporučuji a užijete si ho, když máte náladu na něco nenáročné, docela vkusné a oživující. To vše najdete v Posledním sestřihu. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.12.2016)

Dámy a páni, fina(ncia)l cut - film, ktorý György Pálfi vytvoril preto, lebo na nakrúcanie iného nemal po zmene systému financovania filmového priemyslu v Maďarsku peniaze. György je šikovník, film zabáva, vzdeláva, podnecuje vstupovať si do svedomia s otázkou, koľké z klasických filmov sme ešte nevideli... Ale predsa len - nevyzbierame sa mu na nový celovečerák, čo by sa tiež mohol stať klasikou? (13.09.2012)

Nič som o filme, predtým, ako som ho začal sledovať, nevedel. Od prvých záberov ma zaujal, pretože som filmový fanúšik už takmer 70 rokov a pred očami sa mi v rýchlom tempe mihali známe postavy v známych situáciách, i keď teraz v nových spojitostiach. Po pár minútach som tie mihotavé zábery prestal vnímať ako nejaký filmový kvíz a nechal som sa iba unášať tým, čo sa dialo na obrazovke a snažil sa tiež vnímať tajničku tej obrovskej skladačky. Spokojný som bol až do samotného záveru a ak by som bol suchár, napíšem: 450 filmov, 113 postáv, 84 minút, päť hviezdičiek. Ale ja to radšej zakončím predsavzatím: Tento film si ešte pozriem v dohľadnej dobe. A bude mi pri ňom tak dobre, ako dnes. (14.03.2023)

Absolutní film. Věřím, že něco takového se v REM fázi spánku honí hlavou opravdovým cinefilům. Emocionálně i vypravěčsky jde o překvapivě funkční experiment, zdárně navozující dojem příběhové kontinuity, a dokonce schopný vyvolat jakous takous identifikaci (s archetypálními romanticko-filmovými situacemi, nikoli s postavami). Pálfiho autorský otisk je nejpatrnější v plném zužitkování situací čpících tou nejfyzičtější člověčinou (nechybí fragment "cukrové" scény ze Sweet Movie) a v podvratném nabourávání seriózních situací zcela nepatřičným záběrem Yody nebo někoho/něčeho podobného. Vlastně jde o trochu nápadnější využití techniky, kterou Tyler Durden v Klubu rváčů vylepšoval dětské filmy. Filmoví fanoušci jistě mohou soutěžit, kdo pozná více snímků (jen bych to příště prosil konat při neveřejném promítání), ale touto aktivitou se zábavností potenciál filmu podle mne zdaleka nevyčerpává. Nedivil bych se, kdyby o střihové skladbě a typech návaznosti záběrů (atmosféra, pohyb, tvar) někdo časem napsal přinejmenším bakalářku. 90% (16.03.2013)