Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

Tak nejak sa to dalo očakávať. Oliver Stone napokon pristúpil k tomu, kam už dlhšie smeroval zmnožením svojej dokumentárnej tvorby, a čo bolo na hraných filmoch iba čiastkové a nárazové - k vylíčeniu svojho pohľadu na moderné dejiny Spojených štátov priamo, naostro a bez servítky (brutálne bez metafor a umeleckého zahmlievania boli pritom ostatne už aj jeho hrané filmy). Nemusí to byť všetko úplne objektívne, príklon k démonizovaniu vlastných a idealizovaniu tých druhých je niekedy až príliš výrazný, ale je to potrebná, vítaná a svieža protiváha oficiálnej americkej propagande. (27.08.2015)

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Viděny všechny epizody. Oliver Stone bývá našimi médii často vykreslován jako silně levicový příznivec neustále kritizující USA. Nejen tato dokumentární série je usvědčuje z omylu a ukazuje, že všeobecné vnímání dějin nejen USA je pokřivené. Tato dokumentární série přitom není až tak kontroverzní, je pravdou, že povětšinou poukazuje na nekalé věci a vyzdvihuje spíše negativa (občas i něco účelově zkreslí nebo poupraví), ale to jsou právě ta přehlížena fakta chybějící v obecném výkladu dějin. Nicméně pokud se alespoň trochu o danou problematiku zajímáte, tak většina předložených informací nepřekvapí. Úvod o druhé světové válce pak nenabízí vůbec nic co již není všeobecně známo. I průběh studené války není nijak překvapivý (v USA to samozřejmě vnímají jinak). Dokument chválihodně vyzdvihuje zářné postavy amerických dějin jako Roosevelta, JFK či Henry Wallace a naopak "očerňuje" symboly uctívané napříč USA (pro Evropany jistě jen stěží pochopitelné) jako Reagana či Bushe ml. Poslední díl je už poněkud politizovanéjší a je 100% kritikou. Jako největší přínos vidím vyznění celé série v tom, že na dějiny by se mělo nahlížet kriticky nikoliv je jen stále opakovat co je nám předkládáno (ať už obecně či tímto dokumentem), odlišit tak pravdu od lži a nepřijímat automaticky vše co je nám řečeno. (26.09.2014)

Jako dokumentarista je pro mne Stone mnohem přijatelnější než jako autor hraných filmů. Především díky tomu, že kromě svých naivních a zjednodušujících názorů Stone tentokrát předkládá také fakta, se kterými lze polemizovat a na základě kterých jsem často dospěl k méně jednoznačným nebo i odlišným závěrům než autor. (25.10.2013)

Velmi, velmi působivé. Líbí se mi, že Stone umí vystavět emotivně silnej dokument, kterej přesto nevyznívá jednostranně. Samozřejmě, pokud jednostranností nemyslíme stranění myšlenkám socialismu a humanismu. Přestože režisér vyzdvihuje ruské hrdinství a neschopnost Trumanovy vlády jednat se Stalinem, zároveň sovětského diktátora neomlouvá. Některé pasáže působí trochu lacině (karikatura Trumana jako slabošského dítěte, které se mělo narodit jako holka), ale naštěstí jich není moc. (15.07.2014)