Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
Aj keď tento film z dnešného hľadiska naozaj dokonalý nie je, myslím, že svojich priaznivcov bude mať stále. Tak nejako už je to klasika a väčšina divákov sa na to asi s radosťou pozrie zase znova. S knižnou predlohou síce scenáristi nakladali veľmi voľne, ale človek sa s tým tak nejako zmieri. Krásne prostredie a typická hudba urobia tiež svoje. Americké westerny z tej doby sú často naivné a vlastnú históriu skresľujúce. Sú to ale filmy, pri ktorých si naozaj oddýchnete. ()
Nezapomenutelný film a pro mě i navždy kult v tom nejpůvodnějším slova smyslu. Odříkávám repliky naučené v šesti letech a čím jsem starší, tím mě závěrečná bitva na Nugget-tsilu dostává víc. Nedávno jsem přemýšlel, který film jsem viděl nejvíckrát a po delší úvaze jsem musel přiznat, že to Společenstvo Prstenu nakonec opravdu nebylo.. ()
Bolo by nepoctivé, keby som predstieral, že som Winnetoua nevidel. Na druhej strane treba napísať, že som v živote neprečítal ani riadok z nejakej knihy Karla Maya. Vystačil som si s knihami J.F. Coopera a Howarda Fasta. A tak, keď mám v svojom veku charakterizovať tento film, pomôžem si slovami Jana Wericha: "Je to blbý, bude se to líbit". Krajina je nádherná, hudba podmanivá, dobrých od zlých rozozná aj repetent z pomocnej školy, čo viac by sme mali chcieť? Z niekoľkých komentárov som vyrozumel, že je to akýsi film pre pamätníkov, pri ktorom hodnotenie reflektuje nostalgické spomienky z mladosti a nie to, čo pretrvalo. Mne nostalgia chýba a k trom hviezdičkám sa prikláňam iba preto, že dvoma označujem filmy, ktoré nemali byť nakrútené. A tento potešil mnohých, tak prečo nie? ()
Karel May se díky Vinnetouovi stal věčným spisovatem (alespoň v Německu a u nás), přestože jeho všechny slavné romány včetně Vinnetoua jsou psány takřka jako podle kopíráku. Vlastně jde vždy o jedno: Old Shatterhand (ve skutečnosti ne příliš skromná pseudo-autobiografie samotného Karla Maye) se seznamuje s nějakým slavným bílým zálesákem (Sam Hawkins, Old Death, Old Firehand, Sans-Ear, Old Surehand, apod.) a řeší problémy s vůči Apačům nepřátelským kmenem (Kiowové, Komanči, Siouxové) samozřejmě za pomoci svého rudého bratra. Toto pochopitelně do filmové verze příliš převést nešlo, a tak bylo zvoleno jiné paradigma, a to zlá banda bělochů, většinou pod vedením ďábelsky vyhlížejícího černovlasého Maria Adorfa (mimochodem v osobním životě velký přítel Piera Briceho), která je postupně "masakrována" Old Shatterhandem, hodnými indiány či vojáky. A jak se ukázalo funguje to na jedničku! ()
Kazda chtela Old Shatterhanda, ale ja mela slabost pro Vinnetoua. V davnych casech jsem to hltala plnymi dousky, oci vyvalene, telo napjate a uz jen pri stare zname dobre znelce mi prechazel mraz po zadech nadsenim, ze zacina Vinnetou, chvile, kdy je na okamzik v domacnostech s detmi klid, jelikoz vsichni sedi pred televizi a nemohou se nabazit "Majovske klasiky". Kdyz skoncila podivana, kazde ditko utikalo do pokeje, kde osedlalo matraci jako Hatatitlu a vydalo se vstrict osudu po prerii. Stejne jako v davnych casech, i dnes ma Vinnetou porad stejne kouzlo. Klasika nad vsechny klasiky. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (95)
- V úvodu filmu, když mladý Indián plivne na Santera (Mario Adorf), na něj jeden z jeho poskoků několikrát vystřelí a Santer jej povalí na zem. Obě postavy by měly dopadnout hned v blízkosti skupinky přítomných osob, v dalším záběru jsou ale samotné. (Armin82)
- Náhrdelník, který Nšo-či (Marie Versini) přiveze z Roswellu, je jiný, než vzal Old Shatterhand (Lex Barker) Vinnetouovi (Pierre Brice). Je o poznání delší a přibyla na něm černá peříčka. (vevi14)
- Marii Versini ako šesťročnej otec čítaval o odvážnej Nšo-či. Už vtedy si zaumienila, že toto je presne úloha určená pre ňu. Prvý raz ju predviedla o rok neskôr pozvaným hosťom na narodeninovej oslave. (Raccoon.city)
Reklama